Pochybné jmenování soudních znalců zůstane bez potrestání

I přes signalizovaná pochybení šéf soudu podle závěru policejních vyšetřovatelů žádné kroky k nápravě neprovedl a na základě podkladů od Řeháčka jmenoval desítky znalců, kteří proto neměli potřebné vzdělání, znalosti nebo zkušenosti.

Případ, kterým se na základě trestního oznámení někdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešové zabývali detektivové protimafiánského útvaru, skončil nakonec bez potrestání viníků. „Věc byla ze strany našeho útvaru odložena,“ uvedl bez bližších podrobností mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej.

Z jiného zdroje Právo zjistilo, že policisté byli o vině Řeháčka i Tripese přesvědčeni, ale obvinit je nemohli. V případě Řeháčka nebylo možné zahájit trestní stíhání vzhledem k jeho úmrtí. „U předsedy soudu zase trestní odpovědnost zanikla uplynutím promlčecí doby, která u přečinu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti činí tři roky a která uběhla loni v květnu,“ vysvětlil zdroj.

Vše se mělo odehrávat v období od května 2018 do května následujícího roku. Znalecké razítko v té době získalo téměř sedmdesát uchazečů, kteří proto nesplňovali zákonné podmínky. Podklady pro jejich jmenování zpracovával Řeháček a konečné slovo měl Tripes.

„Nesplnění podmínek pro jmenování znalce vykazuje všechny znaky skutkové podstaty trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby včetně subjektivní stránky ve formě minimálně nepřímého úmyslu,“ uvedla plzeňská státní zástupkyně Pavlína Kropáčková, která dohlížela na vyšetřování případu. Podle ní musel být Řeháček srozuměn s tím, že nekompetentní osoby, které byly jeho přičiněním zapsány do seznamu znalců, tím získaly neoprávněný prospěch.

„Znalecká činnost je forma podnikání, která s sebou přináší i majetkový prospěch,“ vysvětlila žalobkyně. Zdůraznila také, že podezřelý úředník své povinnosti porušoval zásadně a dlouhodobě v mnoha případech.

Řeháčkův motiv vyšetřovatelé neznají. Neprokázali ale, že by za svá doporučení dostával peníze nebo jinou protislužbu. Na zvýhodněné znalce žádné přímé nebo zprostředkované vazby prý neměl. Výjimkou byl případ, kdy nechal jmenovat znalcem svého syna, který rovněž nesplňoval patřičná kritéria. Sám Řeháček působil rovněž jako znalec.

Detektivové nezjistili ani to, že by neoprávněně jmenovaní znalci podávali nesprávné, vadné nebo tendenční posudky. Ministerstvo spravedlnosti později přispěchalo s nápravou a v rámci přezkumných řízení nezákonně získaná znalecká razítka odebralo v desítkách případů.

„Neměl jsem důvod mu nevěřit. Dlouhá léta jezdil na různá školení, proto jsem předpokládal, že zná perfektně metodiku, kterou v této oblasti ministerstvo spravedlnosti vydalo. Nepodezíral jsem ho z žádných nepravostí, nebyl k tomu důvod,“ řekl už dříve Právu Tripes.

Podle něj byl Řeháček jediným, kdo agendu znalců a tlumočníků na soudu obhospodařoval. „Já bych ho nepodezíral z nějakého nekalého úmyslu. Vidím to spíš tak, že se ocitl už na konci svých sil. On sám se mi za to omluvil,“ uzavřel Tripes. Podle detektivů ale Tripes o konkrétních chybách v práci Řeháčka věděl, když na ně byl upozorněn ze strany ministerských úředníků po provedené prověrce v květnu 2018.

„Přesto následně žádným způsobem nezkontroloval, jestli již k vytýkaným nedostatkům nedochází. O tom, zda kandidát na znalce splňuje odborné předpoklady, se mohl předseda soudu jednoduše přesvědčit například pouhým nahlédnutím do jeho osobního spisu,“ konstatovali policisté.

Tripes se hájí tím, že Řeháčka po kontrole úředníků a zjištěných pochybení ústně upozornil na to, aby se obdobných pochybení v budoucnu vyvaroval. „Neměl jsem důvod se domnívat, že by mohl své pochybení zopakovat, a proto jsem po něm spisy nekontroloval,“ uzavřel dnes již bývalý předseda krajského soudu.