Článek
Na zahradě rodinného domu na okraji Boskovic pije Ergin čaj a z jeho slov je zřejmé, že se v něm mísí smutek a zklamání s rozhořčením. Co přesně mu kladou z úřadu za vinu, Ergin neví, protože informace o hrozbě jsou tajné.
„Celou dobu, co jsem v Česku, poctivě pracuji, nikdy jsem neměl žádný problém s úřady, podnikám, děti chodí do školy. A teď mi říkají, že zde nedostanu trvalý pobyt. A já se ptám proč. Ale to mi neřeknou, je to tajné,“ řekl Právu Ergin. Dodal, že není muslim, nevyznává žádné náboženství.
Podporoval krajany
V rozhodnutí, kterým úřady nepovolily trvalý pobyt nejen Erginovi, ale ani jeho manželce a pěti dětem ve věku od sedmi do třinácti let, z nichž nejmladší se narodilo už v Česku, je jako důvod uvedeno, že muž představuje bezpečnostní riziko. Hned v další větě je řečeno, že jaké konkrétní ohrožení by Ergin mohl představovat, nelze říci, protože informace podléhají režimu utajení.
„Jedinou politiku, kterou jsem vedl, byla účast na demonstracích na podporu Kurdů v Turecku a Sýrii. Bojovali proti Islámskému státu, ale v Turecku jsou perzekvovaní. To je jediné, čím jsem se mohl provinit,“ řekl Ergin.
Pokud by se musel vrátit do Turecka, putoval by zřejmě právě za podporu Kurdů do vězení, tvrdí.
„Největší nadějí pana Ergina a jeho rodiny, ale i dalších Kurdů žijících v ČR a řešících svou budoucnost je zřejmě přehodnocení politického postoje České republiky k vládnímu režimu v Turecku, respektive jeho kurdské opozici,“ myslí si Erginův advokát Petr Navrátil.
„Nejabsurdnější je, že bezpečnostním rizikem je zcela identicky odůvodněno neudělení trvalého pobytu nejen klientovi, ale i jeho manželce a zejména jejich dětem. Zamítnutí žádosti o trvalý pobyt pak vede k tomu, že další pobyt celé rodiny v tuzemsku bude nelegální, a pokud republiku dobrovolně neopustí, mohou být vyhoštěni,“ upozornil advokát.
Rodina se v Česku snaží získat azyl či trvalý pobyt už od roku 2008. „Jsou v Česku více než 11 let, a pokud by pan Ergin skutečně představoval konkrétní nebezpečí pro veřejný pořádek, správní orgány měly zákonné prostředky jeho pobyt zde ukončit kdykoliv dříve,“ zdůraznil advokát.
Dojde asi na soud
Pokud by se nepodařilo zvrátit rozhodnutí o neudělení trvalého pobytu, mohou podat žádost o azyl, neboť od poslední žádosti z roku 2011 se situace v Turecku značně změnila.
„Ale proto, že o udělení mezinárodní ochrany rozhoduje stejný správní orgán jako o udělení trvalého pobytu, obávám se, že nebude možno očekávat jiný výsledek,“ přiznal Navrátil.
Ministerstvo vnitra na dotaz Práva nechtělo konkrétní případ komentovat. „Nejsme oprávněni vyjadřovat se k jednotlivým případům v rámci řízení o mezinárodní ochraně a nemůžeme ani s ohledem na mezinárodní právo, respektive Ženevskou úmluvu. Každé řízení o udělení mezinárodní ochrany je individuální a posuzují se důvody, u nichž má žadatel dle zákona o azylu právo na jeho udělení,“ řekla mluvčí Hana Malá.
Ergin je rozhodnut se v případě neúspěchu obrátit na soud. „Budeme požadovat posouzení důvodnosti bezpečnostních rizik. Proti nynějšímu odůvodnění prakticky není možné se bránit, neboť tajné informace nejsou součástí spisového materiálu, a účastník řízení se tak fakticky pouze domýšlí, co konkrétně na jeho osobě správnímu orgánu vadí,“ vysvětlil Navrátil.
Po letech anabází s úřady Ergin přiznává, že pokud by šlo jen o něj, prostě by z Česka odjel a začal by znovu budovat svůj život někde jinde.