Po boxerském útoku dozorce přišel vězeň o slezinu

Za zločin těžkého ublížení na zdraví a zneužití pravomoci úřední osoby potrestal soud zatím nepravomocně tamního dozorce Jana Karfiola (38) tříletým vězením s podmíněným odkladem na čtyři roky.

Do té doby vzorný příslušník vězeňské služby, který byl pravidelně kázeňsky odměňován za příkladné plnění služebních povinností, měl bezdůvodně fyzicky napadnout Chudého během prohlídky cely po pozitivním testu odsouzeného na psychotropní látky.

„Řekl, že to ze mě vymlátí, jak jsem se k drogám dostal. Pak mi dal několik ran pěstí,“ uvedl před soudem Chudý. Ten za několik hodin po útoku zkolaboval kvůli vážně poraněné slezině. Život mu tehdy zachránila okamžitá operace.

„Poškozeného nejprve udeřil dvakrát pěstí do levého oka a poté nejméně čtyřikrát pod žebra. Tím mu způsobil zlomeninu tří žeber a poranění sleziny, což si vyžádalo ještě týž den urgentní operaci, při které mu museli lékaři slezinu odstranit,“ popsal útok předseda senátu Emil Pešina.

Podle něj neměl soud pochybnosti o vině obžalovaného.

„Je usvědčován především výpovědí poškozeného, který podrobně popsal, jak jej dozorce napadl a jaké zranění mu způsobil. Vypovídal spontánně a přesvědčivě. Jeho verzi potvrzují další věrohodné důkazy, zejména pak znalecký posudek na mechanismus poranění poškozeného,“ uvedl Pešina při odůvodnění rozsudku s tím, že si byl soud vědom trestní minulosti poškozeného.

„To samozřejmě může snižovat jeho obecnou věrohodnost, nicméně i svědek obecně nevěrohodný může podat pravdivou výpověď. Senát měl možnost poškozeného pozorovat v průběhu jeho projevu před soudem. Hodnotili jsme tak jeho výpověď nejen po obsahové stránce, ale i z hlediska toho, jak při jejím podání vystupoval, jak se choval a zda i z tohoto pohledu působí věrohodně,“ vysvětlil dále předseda senátu.

Obžalovaný dozorce, který se několik let věnoval závodnímu vzpírání, jakýkoliv fyzický kontakt s vězněm popíral. Že během prohlídky cely k žádnému excesu nedošlo, tvrdili před soudem i jeho kolegové, kteří se jí rovněž účastnili.

„Soud jim ale neuvěřil. Jejich výpovědi jsou tendenční, poskytující alibi nejenom obžalovanému, ale i jim samotným. Pokud by totiž přiznali, že byli svědky napadení poškozeného, proti takovému jednání obžalovaného nezasáhli a nezabránili mu, stali by se prakticky spolupachateli se všemi důsledky s tím spojenými, ať se jedná o případné trestní stíhání, či kázeňské řízení,“ zdůraznil Pešina.

Podle něj byli svědci okolnostmi nuceni tvrdit, že prohlídka cely proběhla standardně. „Jinak by se sami mohli dostat do potíží a utopit nejen obžalovaného, ale i sebe,“ podotkl soudce.

Pro verzi obžalovaného, že za zraněním poškozeného stojí některý ze spoluodsouzených, neměl senát k dispozici jediný důkaz.

„Dospěli jsme k závěru, že obžalovaný si vzhledem k výrazné silové převaze a s ohledem na značnou intenzitu úderů musel být vědom toho, že může poškozeného vážně zranit. Svým jednáním porušil jednak základní listinu práv a svobod, ale také zákon o vězeňské službě, kdy je povinen respektovat práva odsouzených a zabraňovat krutému či nedůstojnému zacházení s nimi,“ uzavřel Pešina.

Obhájce Karfiola v závěrečné řeči mimo jiné uvedl, že jej zaráží, proč stojí před soudem jen jeho klient, když prohlídky na cele se účastnili další příslušníci vězeňské služby. „Obžalovaný nikdy nebyl s odsouzeným sám na cele,“ prohlásil advokát.