Článek
Jenže ministerstvo mu tuto částku z fondu pro pomoc obětem trestných činů odmítlo vyplatit. Jeho žádost zamítlo s odůvodněním, že podle lékařského znaleckého posudku zpracovaného v trestním řízení, muži „nebyla způsobena těžká újma na zdraví ani ublížení na zdraví“.
Úředníci si měli věc prověřit
Přestože měl muž jasné důkazy o své operaci po útoku, hospitalizaci i léčbě, ministerští úředníci to ignorovali. „Zamítnutí žádosti bylo nezákonné. Ministerstvu jsme vytkli, že nesprávně zohlednilo dobu, po kterou měl muž vlivem trestného činu ztížený obvyklý způsob života,“ řekl Novinkám zástupce veřejného ochránce práv Vít Alexander Schorm.
Na úřad ombudsmana se muž obrátil na radu pracovníků neziskové organizace Bílý kruh bezpečí, která pomáhá obětem trestných činů. Podle Schorma se úředníci při projednávání případu rozhodně neměli spokojit se znaleckým posudkem z trestního spisu. Ministerstvo si mělo ve věci udělat své dokazování, jinými slovy si mělo prošetřit stav napadeného.
Muž nakonec uspěl, ale až na žádost zástupce ombudsmana žádajícího ministerstvo o prověření případu s tím, že se podle něj v této kauze stala špatným postupem ministerstva chyba.
Nízká finanční pomoc obětem
Případ má podle Schorma přesah. Nejde v něm jen o pochybení úředníků, které se podařilo odstranit. Zástupcům kanceláře ombudsmana dlouhodobě vadí příliš nízké částky vyplácené státem obětem trestných činů v ČR. Nezvyšovaly se dlouhých 11 let.
Ombudsman Stanislav Křeček se opakovaně setkal s případy, kdy byla finanční pomoc obětem trestných činů nízká. Státem hrazené částky vycházejí z poměru, jaký měla peněžitá pomoc k průměrné mzdě v roce 2013. Změnit to může novela zákona o soudech a soudcích, kterou v prosinci minulého roku již podpořila Poslanecká sněmovna.
Radnice musí vždy jasně vysvětlit, proč nepřidělila obecní byt, upozornil ombudsman
