Článek
"Ještě před zahájením akce předvedli policisté 37letou ženu z Mostu, která na náměstí údajně provolávala hesla s rasovým podtextem. Obvinili ji z trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod a výtržnictví," upřesnila mluvčí.
Devatenáctiletá dívka z Trutnova zase zaútočila na jízdní policii v obci Janov. Stejně jako dalších deset lidí je stíhána pro výtržnictví. Mezi obviněnými je i 31letý cizinec. Většinou neuposlechli výzev policie a zakročující policisty napadali. Předveden byl i mladistvý z Mostu, podezřelý z výtržnictví a útoku na veřejného činitele.
Poslední bilance násilností čítá 16 zraněných, 15 zatčených, statisícové škody a kritiku na adresu policie, úředníků i obyvatel města a organizací na ochranu lidských práv. Do sídliště se vydalo na 600 radikálů, policie měla ve městě asi tisíc mužů.
Bitka v Litvínově: Policie versus Radikálové
Připomínky má zejména sdružení Tolerance občanská společnost. Klára Kalibová z organizace specializující se na pravicový extremismus, upozornila na rovinu, která v hluku vybuchující pyrotechniky poněkud zanikla. Na demonstraci hnutí, koketujících s nacismem, přišly stovky obyčejných lidí z Litvínova. "A ti vítali ty rváče jako osvoboditele," podotkla Kalibová.
Pravicoví extremisté využili rozčarování části obyvatel sídliště, které se s přílivem Romů z jiných měst změnilo v sociálně vyloučenou lokalitu. Řada z původních obyvatel je přesvědčená, že za nepořádek v ulicích a klesající bezpečnost ve městě mohou právě přistěhovalci z různých konců země.
Zapálené auto městských strážníkůfoto: Právo/Petr Hloušek
"Dřív se tady dalo slušně bydlet a teď, aby se člověk bál vystrčit nos. A nikdo s tím nic nedělá. Konečně se nás někdo zastal," shodují se. Také Romové z Janova si všimli, že už po prvním pochodu městem stoupla nevraživost jejich sousedů. "Jako by našli zastání, dřív se k nám chovali lépe," usoudil například Dušan Horvát z Janova.
Pravicoví extremisté si mohli vybírat z mnoha sídlištních komplexů na severu Čech. Ve většině z nich by se jim pravděpodobně bez větších problémů podařilo rozfoukat plamínek zášti mezi majoritní společností a etnikem. Obě strany si totiž vzájemně vyčítají netoleranci a bezohlednost.
Střet policistů s radikály v Litvínověfoto: Právo/František Kšajt
Většinoví obyvatelé obviňují Romy z parazitování na sociálním systému, Romové argumentují rasovou diskriminací při hledání zaměstnání. Fašizující organizace konflikt vyhrocují. Za výkřiky "Chceme bílý Janov" se schovává složitá struktura komplikovaných vztahů.
Rváči z extrémně pravicových sdružení využívají její složitosti k tomu, aby se mohli poprat. I proto mohl předseda Dělnické strany (DS) Tomáš Vandas označit pondělní akci za úspěšnou. Šestnáct lidí při potyčkách utrpělo zranění, dva jsou stále v nemocnici.
Jeden ze zraněných z pondělní bitky radikálů s policisty.foto: Právo/František Kšajt
Výrazné škody utrpěla i technika. Litvínovští strážníci přišli o dodávku Citroen Berlingo, která po zásahu zápalnou lahví zcela vyhořela. "Další tři vozidla přišla o skleněné výplně oken, karosérie poškodily dlažební kostky. Stejně dopadla i dvě auta hasičů," doplnil ředitel městské policie Zdeněk Urban.
Tentokrát se policii podařilo udržet pravicové extrémisty dost daleko od Romů a navzdory několika zraněným nedošlo k většímu krveprolití. Jak tragický však střet mohl být, dokumentují zabavené zbraně. Policie sebrala účastníkům demonstrace kromě desítek obušků, nožů a boxerů také vidle a sekery.
"S nácky se bavit neměli"
Zákrok označila krajská policejní mluvčí Jarmila Hrubešová za profesionální. S tím Kalibová z Tolerance občanská společnost nesouhlasí. "Používat koně v místě, kde vybuchuje pyrotechnika, je směšné. Ani takticky to policie nezvládla. Demonstranti jí utíkali. A také antikonfliktní tým měl svůj význam jen u Romů, kteří udrželi nervy na uzdě. S nácky se bavit neměli. S rváči se nevyjednává," řekla Právu.
Také počet zatčených je podle ní v tak závažné situaci příliš nízký. Ze stovek demonstrantů předvedla policie šestnáct lidí. "Je také s podivem, že si mohli extrémisté přinést v týdnu před ohlášenou akcí pyrotechniku do města a schovat si ji u známých," podotkla. Krajský policejní ředitel Jiří Vorálek kritiku odmítl.
"Ve vší úctě k paní Kalibové, její kritika je jen prezentací vlastních postojů. Nerozumí tomu. Neumíme zatknout pět stovek lidí ani neprodyšně obklíčit město, do nějž zasahují cípy lesa. A že jsme přeskupovali síly během zákroku, to je celkem běžné," řekl Právu. Kritizované užití jízdní policie považuje za správné. Koně jsou podle něj velmi efektivní nástroj a na pyrotechniku jsou zvyklí.
Radikálové v Litvínověfoto: Právo/Petr Hloušek
Kritice Kalibové neunikli ani politici a organizace, zabývající se monitorováním nebo ochranou lidských práv. "Romové zůstali v pondělí úplně osamocení. Nikdo z politické reprezentace je nepřijel podpořit, chyběly i organizace, které dostávají peníze na to, aby se problematikou menšin zabývaly," uvedla.
To potvrdila také Jitka Kokyová z janovského sídliště. "Například ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková nepřijela. Odcestovala do Kanady. Bylo to pro ni zřejmě důležitější, než naše problémy," řekla Právu.
Přestože z Litvínova odjeli extremisté už večer, obyvatelé sídliště se podle Kokyové zatím strachu nezbavili. "Někteří neposlali ani děti do školy. Ještě večer se totiž ti nacionalisté schovávali v lese," řekl Právu.
Pondělní střety v ulicích severočeského města byly nejtvrdší od roku 2000, kdy rozsáhlé pouliční násilnosti provázely zasedání mezinárodního měnového fondu v Praze.