Hlavní obsah

Pirát silnic tvrdil, že spěchá do práce, přitom jel přes 200 km/h. Dostal šest let

2:43
2:43

Poslechněte si tento článek

Brno

Pramalou míru sebereflexe prokázal šofér, který se na Znojemsku snažil ujet policejním hlídkám. Přestože před nimi uháněl rychlostí až 200km/h, křižovatky bral na červenou a ohrožoval další řidiče, soudům tvrdil, že jen pospíchal do práce a že ta rychlost také nesouhlasí. Dostal šest let vězení a dalších osm let nesmí sednout za volant.

Foto: Petr Kozelka, Novinky

Budova Nejvyššího soudu v Brně

Článek

Své námitky pirát silnic předložil i Nejvyššímu soudu, ten ale jeho argumenty odmítl a verdikt v těchto dnech zveřejnil ve své databázi.

Muž předloni odmítl zastavit policistům a strhla se zběsilá honička, při níž nedbal žádných předpisů. „Obviněný ujížděl před policií nepřiměřenou rychlostí, ignoroval dopravní předpisy, když např. projížděl křižovatku na červenou, přejížděl plnou čáru, vjížděl do protisměru a porušoval přednosti v jízdě,“ stojí ve verdiktu Nejvyššího soudu.

Muž jel Znojmem rychlostí okolo 100 km/h, mimo město až 200 km/h, jak dokládal záznam z policejního vozu. Jeden z pronásledujících policistů vypověděl, že sám jel rychlostí 210 km/h a pirát se mu přitom vzdaloval.

Řidič přehlédl na dálnici šipku silničářů, dálnice na Ostravu stála

Krimi

Justice muže za obecné a ohrožení a maření úředního rozhodnutí potrestala šesti lety vězení a na dalších osm let mu zakázala řídit. Zastání pak hledal dovoláním k Nejvyššímu soudu. „Nikoho neohrozil a vozidlo měl plně pod kontrolou, přičemž žádnou nebezpečnou situaci nevyvolal,“ tvrdil jeho obhájce a rozporoval rychlost, jakou měl muž jet.

U Nejvyššího soudu nepochodil

Senát v čele s Janem Engelmannem ale neobměkčil. „To, že nedošlo k nehodě, nebyla zásluha „řidičských schopností“ obviněného, jak ve svém dovolání předkládá, ale pouze náhoda a skutečnost, že ostatní účastníci provozu včas zareagovali na sirény policejních aut,“ zapsali soudci.

Pochopení neměl Nejvyšší soud ani pro údajně polehčující okolnosti. Muž totiž v dovolání tvrdil, že spěchal do práce, rodina je na něm ekonomicky závislá a vedl prý řádný život. Poslední námitku soud označil za stěží pravdivou, protože muž například opakovaně řídil i přes uložený zákaz.

„V žádném případě se nejedná o trest extrémně přísný, zjevně nespravedlivý a nepřiměřený,“ zakončili své rozhodnutí soudci.

Hlavní pokladní si napsala stovky fiktivních hodin. Soudy se přely, zda je to důvod k výpovědi

Krimi

Výběr článků

Načítám