Článek
Právu se tuto informaci podařilo zjistit z uměleckých kruhů, mluvčí středočeské policie Soňa Budská ji ale odmítla potvrdit s tím, že se k případu nebude zatím nijak vyjadřovat.
Drahoš Lustig, jediný jednatel společnost Interpoint, která obraz už deset let vlastní, měl v pátek vypnutý telefon.
Picassův obraz ještě ve čtvrtek ukazoval novinářům v pražské kavárně Louvre ředitel Galerie Středočeského kraje Jan Třeštík. Právě on svým podpisem stvrdil žádost majitele díla o jeho trvalý vývoz do zahraničí, avšak na to neměl oprávnění.
Sám se tento vystudovaný právník hájí, že šlo z jeho strany pouze o úřední pochybení způsobené neznalostí zákona, a nikoli snahou dostat vzácný obraz ze země. Picasso měl být podle něj vystaven ve Švýcarsku.
Ředitel Národní galerie Milan Knížák mu však nevěří. Myslí si, že v pozadí celé záležitosti skutečně byl pokus Picassa prodat v zahraničí. [celá zpráva]
Švýcarsko – cesta ven
Podle mluvčí policejního prezidia Pavly Kopecké je Švýcarsko jednou z cest, kudy se vzácné památky snadněji dostávají mimo schengenský prostor, a tudíž z přímého dosahu policie.
Častěji však jsou díla kradena na zakázku do soukromých sbírek. Když se pak objeví na některé ze zahraničních aukcí, nastává pro české úřady namáhavá práce, jak ho dostat zpět.
„Pak spolupracujeme s policejními orgány v zahraničí se žádostí o navrácení a vedení trestního řízení. Pokud je cesta dožádání do ciziny právně neúčinná, spolupracujeme přímo s Ministerstvem kultury ČR, které vede civilní spory se současnými držiteli odcizených uměleckých předmětů v zahraničí,“ popsala Kopecká.
Některé památky se už ale do Česka nikdy nevrátí. „Náklady někdy převyšují hodnotu památky natolik, že není rentabilní požadovat její vrácení,“ vysvětlila Kopecká.
Pro příklad uvedla, když nový majitel nechá dílo zrestaurovat a pak po Česku požaduje náklady na restaurátorské práce. „Někdy je památka neprofesionálním zásahem nakolik poničená, že náklady na její obnovení jsou obrovské nebo jsou zásahy nevratné,“ dodala.
V současné době se největší spor vede o navrácení více než 30 soch a plastik u soudu v rakouském Welsu.
Policie se také potýká s paděláním obrazů. Vzniklá falza jsou navíc velmi kvalitní. „Padělatelé, ale i podvodní obchodníci pořizují falešné znalecké posudky, na základě kterých se památky prodávají. Velmi často se stává, že kupující to, že má padělané dílo, zjistí až po několika desítkách let,“ sdělila mluvčí. Podle ní je v Česku legislativní mezera v udělování oprávnění znalecké činnosti v oblasti kulturních památek.
„Certifikát obdrží v podstatě kdokoliv, kdo si o něj požádá příslušný soud. Zkoušku totiž skládá doma, takže si materiály může klidně zjistit z příruček nebo internetu a jejich kvalitu či odbornost nikdo nehodnotí,“ dodala Kopecká.
