Peníze za prodaný byt z advokátní úschovy nedostala, majitelkou přesto už není. Posvětil to i Ústavní soud

Případ se dostal k soudcům, kteří řešili těžkou otázku: Komu vlastně byt patří? Prodávající, ačkoli nedostala zaplaceno, nebo kupující, která zaplatila, ovšem peníze zmizely?

Justice rozhodla, že na byt má nárok kupující s tím, že prodávající se má peněz domáhat po advokátce. Rozhodnutí posvětil i Ústavní soud a své rozhodnutí v těchto dnech zveřejnil v internetové databázi.

V případu šlo o koupi bytu za 5,3 milionu z roku 2022. Kupující složila peníze do advokátní úschovy advokátky Hany Sukové. Týž den advokátka v rozporu se smlouvou převedla peníze na další účet a z toho je poslala zase jinam.

O pár dní později už skončila advokátka ve vazbě a byl jí pozastaven výkon advokacie, zatímco katastr začal z iniciativy kupující řešit vklad.

Prodávající v tu chvíli odstoupila od smlouvy, avšak katastr zapsal jako nového majitele právě kupující.

Suková je nyní podle informací médií ve vazbě a policie ji podezírá, že obrala desítky klientů až o 150 milionů korun.

O byt začala soudní bitva, při níž justice naznala, že právoplatnou majitelkou je právě kupující. „Neporušila žádné smluvní ujednání, svůj závazek splnila řádně a včas na sjednané platební místo. Prodávající nemohla odstoupit od smlouvy v okamžiku, kdy již byl závazek řádně splněn,“ konstatovaly soudy a původní majitelce bytu řekly, že se peněz musí domáhat po advokátce.

Prodávající se pokusila svou situaci zvrátit ještě stížností k Ústavnímu soudu. Jenže podle senátu se soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou justice rozhodla správně.

„Za normálních okolností by advokátka vyplatila peníze z advokátní úschovy prodávající. V důsledku jednání advokátky, pro něž je trestně stíhána, je prodávající v situaci, že nemá ani byt ani peníze. To ovšem není vinou kupující,“ stojí v rozhodnutí.

„Závěr soudů, že závazek z kupní smlouvy zanikl splněním a že následné odstoupení od smlouvy prodávající již nemělo žádné právní účinky a zápis vlastnictví kupující do katastru nemovitosti je po právu, nevykazuje prvky svévole a z ústavního hlediska obstojí,“ dodala Křesťanová.