Článek
Zhruba dvakrát do roka policisté s celníky a pracovníky inspekce životního prostředí odhalí obří zásilky živých zvířat – želv, hadů, ještěrů nebo papoušků.
Zvířata ukrytá v plastových lahvích, pod falešnými dny zavazadel nebo na holých tělech pašeráků končí svou dlouhou cestu ve zuboženém stavu nebo mrtvá.
Samostatnou kapitolu potom tvoří „turistické dovozy“, kdy si lidé ze svých dovolených vozí korály nebo třeba želvy – jako exotické suvenýry. Jen na letišti dochází k zadržení podobného typu zboží každý týden. I když je frekvence jednotlivých záchytů poměrně vysoká, podle odborníků jde jen o špičku ledovce a rovněž velmi výnosný a mocný byznys.
Česko chovatelskou velmocí
Česko je pro pašeráky údajně oblíbenou tranzitní zemí, současně ale rovněž platí za evropskou chovatelskou velmoc. Některé zásilky, v drtivém případě z asijských zemí, tedy končí i u příjemců z Česka, případně u členů zdejší asijské komunity, kteří stále vyznávají tamní tradiční medicínu.
„U nás je stále zájem o chov některých exotických zvířat, mezi něž patří plazi nebo papoušci. Pamatuji si na nedávný případ zhruba 260 želv zelenavých, které byly nalezeny na okraji Prahy. Je zřejmé, že někdo vypustil jedince, které sám dovezl, ale legálně se jich nebyl schopen zbavit a bál se odhalení,“ řekl Právu Jan Šíma z oddělení druhové ochrany ministerstva životního prostředí.
U bujónu z tygra jde o ten vážnější případ, kdy pachatel může jít do trestního řízení
Podle něj nicméně v Česku tvoří většinu zadržených zásilek „neživé exempláře“. „Obvykle jde o pašovanou slonovinu, tygří kosti, drápy, zuby, nosorožčí rohy, masti, koncentráty, bujóny, v případě rostlin výrobky na posílení potence vyrobené z orchidejí,“ vyjmenoval Šíma s tím, že velkou část neživých produktů (bujóny a masti s předpokladem léčebného efektu) odebírají nebo i dále přeposílají členové české asijské komunity.
Za tygří bujón hrozí vězení
Například za jeden bujón z tygra pašerákům hrozí rovnou vězení. Za pašování ohrožených druhů soudy ukládají tresty až do výše osmi let.
„Řeší se to podle množství a podle toho, o jaké druhy se jedná. U druhů ohrožených vyhynutím je ale přímá vazba na trestní odpovědnost. U bujónu z tygra jde o ten vážnější případ, kdy pachatel může jít do trestního řízení,“ sdělil Šíma s tím, že pašování běžnějších druhů zvířat, jako je například orel mořský, se řeší peněžitými sankcemi do výše až 1,5 miliónu korun.
Zatímco zachycená zvířata putují do zoologických zahrad po celé zemi nebo do rukou zkušených chovatelů, rohy či slonovina obvykle najdou uplatnění v muzeích. „V případě produktů čínské medicíny ale obvykle dochází rovnou k likvidaci,“ upřesnil Šíma.
Vyvážejí se i dravci z Česka
V některých případech zvířata narozená v Česku zase chovatelé vyvážejí ven, odkrýt podobné typy obchodů ale bývá extrémně obtížné.
„Často to jsou exotické druhy zvířat, která jsou v Česku odchována a jež jsou žádána na světovém trhu. Vyvážejí se ale rovněž dravci jako sokol nebo raroh, případně trofeje z vlků či rysů. Před třemi lety byly v Beskydech nalezeny části medvěda, kterému byly uřezány tlapy a další části těla. Jedná se o indicii, která naznačuje, že v Česku dochází k pašování a rovnou i zabíjení těchto zvířat,“ uvedl Šíma.
Zatímco v případě pašování jde o zcela úmyslné jednání, u „turistických dovozů“ to je údajně většinou nevědomost.
„Dá se říct, že povědomí se zvyšuje, ale stále jde o velmi časté případy. Někteří to ale prostě zkusí, i když tuší, že k dovozu je potřeba povolení. Objevily se i případy, kdy se jedna osoba dopustila turistického dovozu opakovaně,“ sdělila Právu Pavla Říhová z České inspekce životního prostředí. Podobné případy se údajně obvykle řeší formou finanční sankce v přestupkovém řízení.