Pár hodin po útoku střelce z fakulty zavolal na tísňovou linku a řekl, že bude zabíjet. Vyvázl s podmínkou

Verdikt pražských soudů se muž ještě pokoušel zvrátit dovoláním k Nejvyššímu soudu, ten ale podle zjištění Novinek jeho námitky neakceptoval. Anonymizovaný verdikt v těchto dnech zveřejnil ve své databázi.

Bylo 21. prosince 2023 těsně před třiadvacátou hodinou, když na linku 112 zavolal muž a operátorce bez představení se oznámil, že se inspiroval střelcem a bude také vraždit.

„Uvedl, že si z důvodu své vnitřní nenávisti k lidem a potřeby všechno vzít do vlastních rukou obstará zbraň a bude také zabíjet, přičemž mu to dlouhodobě radí jeho myšlenky a našeptává vnitřní hlas,“ zapsala obžaloba.

Muž sice žádnou zbraň neměl a ani si ji neplánoval pořídit, nicméně takovou výhrůžkou jen pár hodin po vražedném útoku na fakultě rozjel další policejní manévry. Po hovoru se spokojeně uložil ke spánku, ale zanedlouho jej vzbudili policisté, kteří mu vpadli do bytu. Muži přitom nepomohlo ani to, že k hovoru využil vypůjčený mobil, ze kterého vyjmul SIM kartu, aby ztížil své odhalení.

Za šíření poplašné zprávy dostal muž tříletý trest vězení s podmíněným odkladem na pět let a k tomu mu Městský soud v Praze nařídil, aby se podrobil psychologickému a psychiatrickému léčení. Trest soud muži uložil v nejpřísnější sazbě v rozpětí dva až osm let vězení.

Muž proti trestu brojil dovoláním, v němž trest označil za nezákonný a tvrdil, že sice na tísňovou linku volal, ale ve skutečnosti nic provést nechtěl, což dokládal i tím, že šel po telefonátu spát.

Muž po svém zadržení skončil ve vazbě a vyšetřili ho i znalci, kteří jednoznačně vyloučili, že by muž slyšel nějaké hlasy ponoukající ho k útoku, a označili ho za zcela příčetného.

Senát Nejvyššího soudu v čele s Tomášem Durdíkem upozornil, že muž věděl o tom, co se na fakultě stalo, a v době hovoru stále probíhal zásah policie i záchranářů.

„Útok střelce na náhodné lidské cíle dne 21. 12. 2023 lze bez důvodných pochybností postavit na roveň teroristickému útoku, neboť jeho bezdůvodné běsnění bylo objektivně doprovázeno extrémně vysokým nebezpečím pro život a zdraví většího množství lidí nacházejících se na filozofické fakultě i v bezprostředním okolí této budovy,“ vysvětlil soud, proč mužovo jednání posoudil v nejpřísnější trestní sazbě.

Soudci připomněli, že už jen pobyt ve vazbě měl na muže takový vliv, že se snad příště podobného chování vyvaruje.

„Trest nelze za žádných okolností označit za nezákonný, nepřiměřeně přísný, eventuálně za exemplární či excesivní. Ve vztahu k závažnosti jednání lze naopak konkrétní podobu trestu označit za velmi vstřícnou, neboť soudy byly při jeho ukládání primárně vedeny snahou obviněnému napomoci v jeho nepříznivé osobní situaci a nikoli jej za jím spáchané trestní jednání potrestat,“ uvedli na závěr soudci.