Článek
ÚS tak zamítl stížnost vraha Maroše Straňáka, jenž se domáhal zrušení svého trestu právě s poukazem na to, že byl usvědčen i díky pachovým stopám.
„Pachové stopy prokazují, že pachatel byl na místě činu nebo jinak přenesl pach na věci související s trestnou činností. Neprokazují, že čin spáchal. Je třeba, aby tento důkaz nebyl pro uznání viny osamocený,“ konstatoval senát ÚS se soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Pachové stopy na místě činu odebírají policejní technici a s pachy pracují také speciálně vycvičení policejní psi. Obvinění často před soudem napadají tento důkaz tvrzením, že se jedná o neověřitelnou metodu.
„ÚS poukázal na výsledky unikátního vědeckého výzkumu Ústavu analytické chemie VŠCHT v Praze, který patrně jako jediný na světě prokázal existenci molekul, které umožňují individuální identifikaci pachatele, a potvrdil mimořádnou schopnost vycvičených psů takovou identifikaci provést,“ upozornil Fenyk.
Stěžovatel zavraždil seniora
Soudci se ale jedním dechem vyslovili pro zpřísnění podmínek při odběru a porovnávání pachových stop policií. Podle verdiktu by bylo vhodné, aby policisté celý postup dokumentovali na kameru kvůli vyloučení pochybností o správnosti úkonu.
Soudci se pachovými stopami zabývali na podnět Straňáka, který byl odsouzen za vraždu a krádež na 24,5 roku vězení. Muž ve své stížnosti tvrdil, že byl odsouzen na základě nevěrohodných důkazů, přičemž jedním z nich byly právě pachové stopy a druhým výpověď svědků, kterým se k činu přiznal.
Související téma:
Ústavní soud
Straňák se svým kumpánem přepadli v září 2011 v jedné z obcí na Zlínsku seniora. Útočníci oběť opakovaně surově bili po celém těle, škrtili a kopali. Podle znalců muži zasadili desítky ran. Ten raněním na místě podlehl.
