Oznamovatel kauzy Rath: Štvala mě korupce

Jeho výpověď stála na prvopočátku policejního vyšetřování. Uskutečnila se na podzim 2011, kdy si Gregor sjednal schůzku s náměstkem šéfa žalobců Igorem Střížem. Cestu do Brna zdůvodnil tím, že tehdy neměl důvěru ve státní zástupce z Prahy či středních Čech.

„Znal jsem, jak to tady chodí. Trestní oznámení můžete podat kdekoliv,“ uvedl před soudem Gregor. K rozvíření případu prý měl dva hlavní důvody. Štvala ho korupce a nutila ho k tomu občanská povinnost. „Nikdo za mnou nestál, byla to moje vlastní iniciativa,“ řekl Gregor.

Okolnosti zajímaly obhájce obviněných, kteří se od počátku snaží samotný start případu zpochybnit. Ale zájem o to měl i soudní senát, který se ptal na většinu otázek. „Jsem v justici čtyřicet let a nikdy se mi nestalo, že by někdo oznamoval případ prvnímu náměstkovi nejvyššího státního zástupce,“ pronesl třeba předseda trestního senátu Petr Zelenka.

Gregor před vrchním soudem vypovídal podobně jako před soudem krajským. Informace získal od osoby, která k detektivovi údajně přišla řešit úplně jiné problémy a mezi řečí se prý zmínila o možném ovlivnění zakázky na rekonstrukci buštěhradského zámku. Následně prý ve veřejných zdrojích tyto informace ověřoval.

Podle Gregora trvalo zhruba měsíc a půl, než se mu policie po schůzce na NSZ ozvala. Měla zájem se s jeho zdrojem sejít nebo zprostředkovat kontakt. Nikdy se to ale nepodařilo. „Dělal někde ve finanční správě nebo něco takového,“ podotkl Gregor

Soudu ani advokátům se nic bližšího o zdroji zjistit nepodařilo. „Působí na mě jako osoba, která byla nastrčena policií. Neví, kdo mu to oznámil, to jméno policii ani státním zástupcům nesdělil a přitom na něj měl telefonní kontakt,“ reagoval na výpověď Rath.

Novinářům také řekl, že má k dispozici svědka, který by možná byl ochoten promluvit v utajení. „Tvrdil mi, že návštěvu u pana doktora Stříže domluvila paní doktorka Bradáčová. Myslím si, že to byla od začátku policejní akce,“ konstatoval Rath.

Případ se točí kolem manipulace krajských zakázek, z kterých k Rathovi a dalším obžalovaným plynuly podle spisu úplatky. Rath dostal nepravomocně 8,5 roku vězení a trest propadnutí 22 milionů korun, které mu zabavila policie. Odvolací soud nyní druhým týdnem rozhoduje o konečném verdiktu. A ten se blíží.

V úterý totiž padly závěrečné návrhy. Státní zastupitelství navrhlo Rathovi přísnější trest - propadnutí veškerého majetku a zákaz výkonu funkce. A podobný návrh zazněl také u dalších obžalovaných, kterých je v kauze celkem 11.

Jejich obhájci naopak chtěli, aby soud původní trest pro Ratha a další zrušil. V jejich návrzích nejčastěji zaznívaly žádosti o zproštění obžaloby nebo o vrácení kauzy na začátek. Buď k vyšetření policii nebo ke krajskému soudu. Verdikt, který by mohl kauzu pravomocně ukončit, padne 26. června.