Otvírá se 14 vražd z éry Mrázka

Policejní prezidium, pod které Tempus vedený Martinem Balážem spadá, ve středu odmítlo informace redakce jakkoli komentovat. „Policisté z týmu Tempus nemají žádné informace vhodné ke zveřejnění. Až nějaké informace mít budou, rádi je médiím sami poskytnou,“ sdělila pouze mluvčí Ivana Nguyenová.

Právo však hovořilo s několika lidmi figurujícími jako svědci v některých ze čtrnácti řešených případů a ti pod příslibem anonymity potvrdili, že se je Balážův tým na staré vraždy v poslední době vyptával anebo je dokonce zval na podání vysvětlení.

Až na jednu kauzu zatím policisté kolem nevyřešených vražd brousí neoficiálně, tedy nezahájili úkony trestního řízení, a pracují tak dosud bez dozoru státního zastupitelství.

Tou kauzou je vražda Mrázkova někdejšího obchodního partnera a později i konkurenta, údajného romského šéfa podsvětí Antonína Běly z dubna 1996. V této věci už jsou kriminalisté nejdál. Pár týdnů před promlčením případu obvinili letos v březnu z účasti na Bělově vraždě a nechali poslat do vazby dva někdejší policisty z Útvaru rychlého nasazení (URNA) Pavla Šrytra a Jána Kaca.

Ti doteď čekají za mřížemi na to, až policie případ uzavře a předá státnímu zastupitelství s návrhem na obžalobu. A právě zadržením Šrytra s Kacem se podle informací Práva otevřela pomyslná stavidla, respektive policistům se podařilo rozmluvit několik lidí, kteří by mohli něco vědět nejen o vraždě Běly, ale i o úmrtích dalších domnělých bossů či nepohodlných lidí.

Některými případy se totiž prolíná opakovaně jméno jednoho z obviněných – Šrytra. Ten pracoval jak pro Bělu, tak po vyhazovu od něj pro jiného podnikatele Rudolfa Javornického a následně i jako osobní strážce Mrázka. Ani jeden z nich už nežije.

Bělu rozstříleli několika dávkami ze samopalů před jeho vilou v Úvalech u Prahy v dubnu 1996, Javornického v červenci 2001 rovněž před jeho domem v pražských Kbelích.

Mrázka pak v lednu 2006 zabila jediná kulka. Šrytr v rozhovoru pro knihu Kmotr Mrázek v roce 2007 účast na vraždě všech tří odmítl. Nevyřešená úmrtí těchto lidí však nyní patří do hledáčku týmu Tempus, a i když jeho probíhající prověřování rozjela kauza Běly, nešlo o nejstarší z vražd, kterou se detektivové vedení Balážem zabývají.

V minulosti už se do šetření nevyřešených případů spojených s Mrázkem pustili vyšetřovatelé z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), kteří tyto kauzy prověřovali v rámci týmu nazvaného Pokr. Šlo tehdy dokonce celkem o 35 nejasných úmrtí, pokusů či rovnou uskutečněných vražd. Policistům z ÚOOZ se podařilo uzavřít jeden – nájemnou vraždu původně opraváře a poté regionálního novináře Václava Dvořáka z dubna 1992.

Tento muž údajně sbíral informace a materiály proti Mrázkovi, z nichž část publikoval anebo předával dalším novinářům. To se mu stalo osudným a kdosi ho zastřelil před jeho domem v Kostelci nad Černými Lesy.

Detektivové týmu Pokr pak po letech v říjnu 2006 veřejně oznámili, že Dvořáka zastřelil Bohuslav Hájek, kterého si k tomu najal Běla, a celou věc zorganizoval Mrázek. Jenže všichni dotyční už jsou rovněž mrtví, respektive Hájek byl řadu let veden jako pohřešovaný, ale i on byl údajně jako nepohodlný svědek odstraněn.

A i když tedy tým Pokr vraždu Dvořáka uzavřel s určením konkrétních pachatelů, i tuto kauzu nyní podle informací redakce Baláž a jeho lidé znovu prověřují a společně s ní i zmizení, respektive nejspíše zabití Hájka. Vycházejí mimo jiné z dřívějších podkladů týmu Pokr, ke kterým se nyní po letech mohli po řadě peripetií dostat. Spisy ležely na ÚOOZ, který je nechtěl dávat příliš z ruky.

Jenže od srpna se protimafiánský útvar v rámci reorganizace spojil s protikorupční policií pod Národní centrálu proti organizovanému zločinu, spadající stejně jako tým Tempus pod prezidium, a Balážovi muži tím dostali volné ruce i přístup k materiálům týkajícím se úmrtí lidí kolem Mrázka.

Jedním z nich, které patří mezi oněch čtrnáct nyní prověřovaných, je i podivná smrt, přesněji oficiálně uzavřená sebevražda bývalého důstojníka kontrarozvědky (BIS) Jaroslava Pospíšila. Jeho tělo s prostřelenou hlavou našli v autě poblíž benzínové pumpy v Příšovicích na Liberecku jen dva dny po vraždě Mrázka.

V médiích se později spekulovalo o tom, že tento někdejší Mrázkův spolupracovník a také excelentní střelec mohl být tím, kdo 25. ledna 2006 vypálil smrtící projektil v Durychově ulici, a poté musel být jako nepohodlný svědek rovněž odstraněn, aby nikdo nepřišel na to, kdo si ho na vraždu Mrázka najal.

Do zmíněných čtrnácti případů aktuálně otevřených týmem Tempus spadá podle zjištění Práva i vražda, za kterou však její pachatelé, organizátoři i objednavatelé sedí za mřížemi.

Jde o kauzu spolumajitele bezpečnostní agentury Lenia Jiřího Kubína, kterého kdosi zastřelil jen dva měsíce po Mrázkově vraždě v březnu 2006 na parkovišti před restaurací U Krále Václava IV. v pražských Kunraticích.

Také Kubín patřil do Mrázkova okolí, policie ale vždy odmítala, že by jeho smrt měla spojitost s Mrázkovou vraždou. Za zastřelení Kubína skončila ve vězení hned pětice mužů včetně údajného objednavatele a bývalého důstojníka komunistické Státní bezpečnosti Vladimíra Petruse. Ten dostal v listopadu 2008 pravomocně patnáct let a nejvyšší trest si vysloužil údajný střelec Rastislav Sagalinec – šestnáct let.

Přestože jsou zde pravomocně odsouzení pachatelé, detektivy údajně zajímá právě propojení Kubínovy vraždy se zastřelením Mrázka a lidmi kolem něj.