Článek
Plzeňský soud tak potvrdil rozsudek Okresního soudu v Tachově z dubna loňského roku, proti kterému se Kasič odvolal. Štybar se žalobou po řidiči původně domáhal částky více než milión korun, a to v souvislosti se smrtí matky, která rok po nehodě zemřela. S tímto nárokem ale neuspěl, neboť soud se neztotožnil s jeho přesvědčením, že smrt nastala následkem předmětné nehody. Rozhodl, že nárok se vztahuje pouze na těžkou újmu jako přímý důsledek střetu s vozidlem.
„Kdo jiný než syn by měl mít psychickou újmu v souvislosti se zdravotním poškozením své matky. V řízení nebylo vyvráceno, že by vztahy v rodině žalobce byly natolik špatné, že by se tam rodinní příslušníci vzájemně sobě nevěnovali s běžnou péčí,“ uvedla předsedkyně odvolacího senátu Emilie Štěpánková s tím, že se jedná o náhradu nemajetkové újmy za duševní útrapy osoby blízké.
Důchodkyně skončila po nehodě v nemocnici se zlomenou holenní, lýtkovou a pažní kostí. Rok po úrazu zemřela na následky sepse při oboustranném plicním zánětu. Podle znalců vznik bakteriální infekce v těle neměl žádnou souvislost s nehodou. „Z lékařských zpráv vyplynulo, že pět měsíců po úrazu stále probíhalo úspěšné hojení zlomeniny a nic nenasvědčovalo následnému sledu událostí,“ uvedla loni v dubnu tachovská soudkyně Kateřina Edlová.
Sám Kasič vinu na nehodě uznal. „Jsem si vědom toho, že jsem udělal chybu. Byl jsem za ni také potrestaný. Dostal jsem podmínku a rok zákaz řízení. Nejsem žádný silniční pirát, před jízdou jsem nepil žádný alkohol a ani nepřekročil povolenou rychlost. Stalo se to mimo přechod, na chviličku jsem pozornost upřel na poskakující děti na chodníku, a když jsem podíval zpátky dopředu, stála přede mnou chodkyně. Už jsem nestačil zareagovat,“ uvedl loni mladík.
Po úraze už ale byla odkázaná na každodenní péči druhých. Od doby, co ji pustili z nemocnice, jsem s ní byl každý den
A protože nikdo z rodiny poškozené se nepřipojil k trestnímu řízení s náhradou jakékoliv újmy, považoval celou věc za vyřízenou. „Právě tato skutečnost byla jedním z důvodů, proč jsme podali proti rozhodnutí o náhradě škody odvolání,“ sdělila právní zástupkyně Kasiče Věra Racková s tím, že s nárokem na odškodnění přišel syn poškozené až po její smrti, tedy rok po nehodě.
„Nikomu bych nepřál, co jsme si po té nehodě jako rodina zažili. Trest, který tento člověk dostal, je nedostatečný. Takže já to prostě nemůžu nechat jenom tak, aby mu to prošlo,“ prohlásil dříve Zdeněk Štybar starší, proč podal na Kasiče žalobu.
Podle něho do předmětné nehody se matka o sebe dokázala sama postarat. „Po úrazu už ale byla odkázaná na každodenní péči druhých. Od doby, co ji pustili z nemocnice, jsem s ní byl každý den. Nemohl jsem ji nechat doma samotnou. Přes den ji navštěvovala manželka, já po práci. Často jsem u ní i přespával. Musel jsem jí být stále u ruky,“ popisoval soudu Štybar.
Péče o matku mu podle jeho výpovědi zabírala tolik času, že přestal normálně fungovat. „Nemohl jsem ani jezdit za synem na závody. Přemýšleli jsme o domě s pečovatelskou službou nebo o tom, že bychom ji z jejího bytu přestěhovali k nám do domu. Když jsme to mezi řečí prohodili, bylo z její reakce jasné, že chce být ve svém,“ prohlásil otec cyklisty.