Článek
Trápení mladé dívky začalo v polovině roku 2007, kdy se její matka po dvouleté známosti provdala za svého přítele, se kterým čekala dítě. Do té doby byl vztah mezi obžalovaným a dcerou jeho družky bezproblémový. Po svatbě se však změnil.
Matka poškozené se několik měsíců po porodu vrátila do práce a nezaměstnaný Herink se až příliš vžil do role vychovatele dětí. Zatímco mladší syn jeho manželky ho bral jako vlastního otce, dívka preferovala vztah k biologickému otci, což obžalovaný špatně nesl.
Za každou maličkost jí nadával a ponižoval. Říkal jí, že je ošklivá, blbá, tlustá a k ničemu. Nutil ji do učení, cvičit na housle a plnit další povinnosti. Občas se to neobešlo bez pohlavku. Dívka je přitom velmi bystrá, nikdy neměla problémy ve škole a je hudebně nadaná.
Zapomněla úbor, tak ji zkopal
Intenzita urážek z otčímovy strany rostla, až v polovině roku 2009 vyústila ve fyzické napadení nezletilé. Za to, že doma zapomněla cvičební úbor, ji obžalovaný uhodil a srazil na zem, kde do ní kopal. Od toho okamžiku zažívala dívka doma peklo. Otčím ji téměř denně peskoval, psychicky deptal a sprostě nadával a urážel.
Dívka z něho měla strach. Do té doby veselá holka byla najednou nešťastná, zlomená a uzavřená do sebe. Okolí si této proměny začalo všímat. Když jí ale nabídlo pomoc, odmítla se svěřit s tím, že nechce ublížit matce. Věděla, že její manželství není harmonické a nechtěla přilévat olej do ohně.
Následek: mentální anorexie a sebepoškozování
Aby se vyhnula narážkám na její váhu, téměř přestala jíst. Trpěla mentální anorexií. Navíc se začala řezat žiletkou do ruky. Jak později vypověděla, fyzickou bolestí si ulevovala od duševních strastí. Řezných ran si v červnu 2010 všimla její třídní učitelka. Na pomoc přivolala sociální pracovnice.
Dívka se po chvíli váhání konečně rozpovídala. Sociálka pak podala na Herinka trestní oznámení.
Otčím se u soudu rozplakal
Obžalovaný před soudem připustil, že byl na nevlastní dceru přísný a že jí někdy nadával. Fyzické útoky byly prý ale naprosto výjimečné. Když na fotografiích viděl jizvy po řezných ranách, které si dívka způsobila, špitl, že by nikdy nevěřil, že je toho schopná. Vzápětí se rozplakal. Soudce Miroslava Čapka tím však neobměkčil.
„Soud přihlédl k tomu, že obžalovaný byl v minulosti za násilný čin odsouzen, k tomu, že se k trestnému jednání v plné míře nedoznal a zejména k době, po kterou se dopouštěl násilí a psychického teroru na poškozené,“ zdůvodnil Čapek rozsudek. Ten ještě není pravomocný. Zatím co státní zástupce si vzdal práva na odvolání, obžalovaný si vzal lhůtu na rozmyšlenou.
Při odchodu ze soudní síně ale Právu řekl, že se mu trest zdá nepřiměřeně vysoký a že se rozhodně odvolá.
Čapek navíc vyčinil matce poškozené dívky, že problémy nezačala včas řešit. „Kdyby šlo o slabšího jedince, mohlo to dopadnout tragicky, možná i sebevraždou dívky. Ta to příkoří, které se jí dělo, naštěstí díky své inteligenci ustála,“ poznamenal soudce.
Poškozená dívka žije nyní v nové rodině svého biologického otce. Podle něj je spokojená a zase šťastná.