Ostravský hacker se naboural do bankovních účtů vysokoškoláků, dostal 6,5 roku

V roce 2011 totiž soud Heriče odsoudil v nepřítomnosti, protože krátce před svým zatčením policii utekl. Dlouho se myslelo, že do zahraničí, avšak nakonec ho vloni na jaře dopadli lovci lebek v bytě jeho rodičů v Ostravě-Svinově, kde byl zabarikádovaný.

Herič si vzal lhůtu na rozmyšlenou, zda podá odvolání. Podle soudkyně Šárky Skalské byl opakovaně při jednáních Herič soudem vyzván, aby se k věci vyjádřil. Avšak on to odmítal.

„Na přímý dotaz, zda spáchal tyto skutky, odpověděl, že nikoliv. Nicméně soud má k dispozici i dopis, který Lumír Herič napsal přímo mně,“ uvedla soudkyně. Dodala, že dopis je dlouhý, takže jej nebude číst celý. „Přečtu ale aspoň jednu důležitou větu z tohoto dopisu, ve kterém mi píše toto: Bral jsem to jako PC hru, neuvědomil jsem si následky, až mě to dovedlo do vězení,“ četla předsedkyně soudu.

Dodala, že se Herič také hájil tím, že nelegální software i čísla účtů si stahoval do počítače, protože je prostě sběratel. Srovnával to podle ní se sběrateli zbraní, které také nikdo nesoudí za vraždu, když sbírají zbraně. Jenže znalec obžaloby našel v jeho počítačích software jak na stahování dat a na zakrytí IP adres, tak na testování bezpečnosti počítačů.

Rodiče Lumíra Heriče jsou s rozsudkem soudu velmi nespokojení a tvrdí, že jejich syn je nevinen. „On nic neudělal. To druzí, co utekli do ciziny a schovávají se. Třeba v Belgii. Ten případ je založený na podvodech a lžích. Oni na něj nic pravdivého nemají. Určitě se odvoláme. Je to nespravedlnost. Skrýval se proto, že mu šlo o život. Jak je Bůh nade mnou, tak uvidíte, co bude. On nikdy ani pětikorunu nevzal, nic,“ řekla v pátek u soudu novinářům jeho matka, která i při vynášení rozsudku dávala nahlas najevo svůj nesouhlas, až ji musela soudkyně okřiknout.

Podle obžaloby se Herič rafinovaným způsobem zmocnil bezpečnostních a identifikačních údajů osmi desítek klientů banky. Podařilo se mu nabourat do počítačů dvou ostravských vysokých škol, ze kterých studenti prováděli bankovní operace pomocí služby internetového bankovnictví.

Podle státního zástupce Herič do počítačů nainstaloval speciální software, který zaznamenal stisky jednotlivých kláves, a výsledky si stáhl do svého počítače. Tak se mu podařilo získat přihlašovací údaje k účtům nic netušících studentů.

Potom se pokusil převést peníze pomocí více než osmi stovek elektronických příkazů k úhradě. Aby zabránil svému odhalení, využíval volně přístupného internetového Wi-Fi připojení, kde nelze zjistit konkrétního odesilatele.

Banka ale podezřelé bankovní transakce zaznamenala a obrátila se na policii. Ve čtyřech případech peníze z nabouraných účtů sice odešly, banka ale hned zareagovala a stáhla je zpět. Zároveň zvýšila zabezpečení transakcí prováděných přes internet.