Článek
Považujete tento případ za jeden z nejzávažnějších v historii české kriminalistiky?
Samozřejmě. I s ohledem na množství těch trestných činů, i s ohledem na charakter a počet obžalovaných je zcela zřejmé, že patří k těm nejzávažnějším případům, které člověk ve své praxi řeší a s nimiž se setkává.
Co nakonec rozhodlo, že Petr Klement, který podle rozsudku osobně usmrtil dva z unesených podnikatelů, nedostal od vás doživotí?
Zvažovali jsme trestní minulost, možnou resocializaci, podíl na té účasti a samozřejmě to, kdo je organizátorem. Právě to organizátorství považujeme za závažnější formu, byť na první pohled vykonavatel je z pohledu laika osobou, která je horší, nebo spíše může svádět k nějakému paušálnímu odsudku.
Ale přece jen něco jiného je, když někdo zorganizuje nebo vytipuje někoho jiného a shání člověka, který to vykoná, čili je schopen sehnat i někoho jiného, když je odmítavé stanovisko.
Ale ten vykonavatel sám to nezosnuje. Ten, pokud není k dispozici organizátor, tak by se pravděpodobně třeba toho jednání nedopustil.
Co pro vás bylo za měsíc hlavního líčení se Švábovým gangem nejtěžší?
Asi v rámci zachování určité kontinuity procesu, aby nezapadl nějaký návrh v rámci jednání, aby nedošlo k tomu, že někdo o něco požádá, a pokud si to nepoznamenám anebo se to někde nepodchytí, tak bychom mohli opomenout o něčem rozhodnout.
Dále šlo třeba o to, zajistit ochranu poškozených, pokud neměli zájem vidět se s obžalovanými nebo nechtěli, aby jejich obličej byl mediálně spojován s touto kauzou.
Jak dlouho jste se radili o vině a trestu?
Věnovali jsme tomu čtvrteční den. Každý o tom samozřejmě přemítá chviličku sám, průběžně si činí obrázek o vývoji celé té situace a čtvrtek odpoledne jsme věnovali společné poradě, stejně tak v pátek dopoledne, než byl vyhlášen rozsudek. Čili ta porada senátu byla poměrně širokou a časově náročnou diskusí, v řádu hodin.