Opravdu mu chtěl ublížit? Odvolací soud vrátil případ medika, který přehnanou péčí skoro zabil svého psa

Okresní soud loni v říjnu uložil Švecovi 18 měsíců vězení s podmíněným odkladem na dva roky. Zároveň mu na pět let zakázal chovat zvířata. Podle soudce Josefa Pracha zacházel se psem způsobem vyvolávajícím bolest, aniž by to stav zvířete vyžadoval.

„Rozsudek je předčasný. Je zapotřebí posoudit každé to jednání obžalovaného, zda šlo o surový a trýznivý způsob týrání. K tomu by měl okresní soud nechat doplnit znalecký posudek ,“ uvedl předseda odvolacího senátu Eduard Wipplinger.

Podle něj se okresní soud vůbec nezabýval subjektivní stránkou činu, tedy zda obžalovaný jednal v úmyslu zvířeti ublížit. „Tady je na místě zmínit, že obžalovaný se se svými zákroky nijak netajil. Dokonce o tom informoval původního majitele psa a posílal mu i fotografie,“ dodal Wipplinger.

V obžalobě stojí, že Švec u psa vytvářel vlastní, nepravdivé diagnózy a sám ho léčil různými zákroky, které byly velmi bolestivé a mohly vyústit až v nevratně poškozené zdraví zvířete či jeho smrt.

Podle spisu opakovaně, bez zjevných příčin sám aplikoval psovi do konečníku rektální rourku a peán. „Dále mu prováděl punkce jehlou do podkoží anebo zaváděl drén do dutiny břišní. Přitom zvířeti nasazoval vlastní medikaci, jako například různá sedativa, čímž mu způsobil poškození jaterních funkcí,“ popsala dále státní zástupkyně „léčebné“ praktiky obviněného muže.

Veterinářům se tak dostal do ruky pes, který byl těžce apatický a neměl snahu se vůbec hýbat. „Měl poraněné oko, hnisavé rány po těle a poleptanou pokožku. Nejhorší byla zlomenina stehenní kosti na pravé noze,“ uvedla zvěrolékařka Markéta Tučková.

Švec u soudu uvedl, že psa léčil sám nad rámec doporučení zvěrolékařů. „Artuš měl zvětšenou prostatu. Nastaly u něho problémy s vyprazdňováním. Antibiotika nezabírala. Byl nafouklý a často kňučel bolestí. Tak jsem mu zaváděl rourku do konečníku. Bylo vidět, že mu to pomáhá,“ prohlásil obžalovaný mladík.

Přiznal také, že v předmětném období užíval kokain a pervitin. „Ke zvířatům mám kladný vztah už od malička. Prvního psa jsem dostal už ve 12 letech,“ dodal Švec.

Připustil, že některé diagnózy si vytvářel sám podle příznaků, které pes měl. „Studoval jsem k tomu spoustu odborné literatury,“ řekl dále s tím, že pro některé zákroky, jež na psovi dělal, opravdu nebyl důvod.

Pejska vysvobodil přítel matky obviněného. Našel jej v jeho bytě ve zuboženém stavu zalezlého ve skříni.

„Měl úplně oholenou srst. Na zemi byly psí výkaly, chlupy a rozsypaná síra, všude se válely znečištěné papírové utěrky,“ líčil svědek, jak vypadalo místo nálezu.

Také ale řekl, že Martin se zjevně o psa velmi bál a měl ho rád. Přehnanou péči vysvětlil tím, že mladík v té době užíval drogy, které se podepsaly na jeho psychickém stavu.

Švec odmítl, že by psovi úmyslně ubližoval. Tvrdil, že když se mu zdál nemocný, tak s ním obcházel veterináře. Protože prý každý zvěrolékař stanovil jinou diagnózu, tak se řídil pro něj tou nejdůvěryhodnější a podle toho také psa léčil.

Když například veterináři zjistili, že má Artuš zvětšenou prostatu a kýlu, tak mu podle svých slov zavedl do konečníku rourku, aby ho ušetřil údajných bolestí.

Znalci u obviněného medika nezjistili žádnou duševní chorobu, kvůli níž by se nedokázal zcela ovládnout, a za své jednání by tak nemohl být trestně odpovědný.