Článek
Proti loňskému rozsudku rychnovského soudu se odvolal dosavadní správce zámku Národní památkový ústav, který je přesvědčen, že zámek a další majetek byl po válce rodu zabaven v souladu s tehdejším právem.
Odvolací senát královéhradeckého krajského soudu se však s rozhodnutím nižší instance zcela ztotožnil a ukončil tak léta trvající při. Svým verdiktem potvrdil, že dvaašedesátiletá Kristina Colloredo-Mansfeldová je oprávněnou osobou k vydání nemovitosti, protože její otec v průběhu druhé světové války nepozbyl československého státního občanství a konfiskace opočenského zámku po válce byla tedy nezákonná.
Dostál: rozhodnutí prolamuje Benešovy dekrety
Ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD) po oznámení soudního verdiktu novinářům řekl, že jde o rozhodnutí, které může vyvolat další restituční nároky a které prolamuje Benešovy dekrety. Výrok soudu se mu nelíbí, ale respektuje ho. "Právo někdy není totéž co spravedlnost," uvedl.
Rozsudek se podle Dostála opírá o tvrzení, že tento člověk nebyl tehdy říšským občanem. "Přitom Benešovy dekrety říkají, že stačí, když někdo požádal o říšské občanství. Jsou důkazy napsané rukou tohoto pána, že požádal o říšské občanství," řekl.
Klíčový dokument se ztratil
Právní zástupce šlechtického rodu Vlastimil Nedomlel před soudem uvedl, že Colloredo-Mansfeld byl antinacista a jeho jméno nefiguruje v seznamech osob, které za války požádaly o říšské občanství. "Okresní soud učinil správné závěry, a proto žádám hradecký soud o potvrzení rozsudku," uvedl před senátem Nedomlel.
Právník památkového ústavu Miloš Hošek je však stále přesvědčen, že Josef Colloredo-Mansfeld o české občanství přišel, když za okupace žádal o udělení německé příslušnosti. Originál dokumentu Frageboden, kterým se měl Colloredo-Mansfeld přihlásit k říšskému občanství, se však ztratil.
Hošek po rozsudku nedokázal říci, zda se pokusí o mimořádný opravný prostředek, jímž je dovolání k Nejvyššímu soudu. "Bude velmi záležet na písemném odůvodnění rozsudku. Nám se bohužel nepodařilo dohledat více listinných důkazů a stávající stav proto svědčí ve prospěch restituentky," prohlásil.
Dědička prý chce nechat zámek otevřený veřejnosti
Starosta Opočna na Rychnovsku Zdeněk Filip (KDU-ČSL) hodnotí rozhodnutí královéhradeckého krajského soudu jako nápravu staré křivdy. "Colloredové se ničím neprovinili a majetek jim přitom nebyl hned vydán," řekl ČTK.
Starosta prý nemá obavy, že by nová majitelka zámek pro návštěvníky uzavřela. "Kristina Colloredo- Mansfeldová mě ujišťovala, že z Opočna nechce stěhovat žádné sbírky ani vybavení a chce památku ponechat přístupnou veřejnosti," uvedl Filip.
Kromě renesančního zámku bude restituentka vlastnit také přilehlý park, blízký letohrádek, starou hájovnu a historický trakt na Trčkově náměstí v Opočně.
Chronologie sporu
září 1995 - Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou neuznal nároky Kristiny Colloredo-Mansfeldové na vydání nemovitého majetku v katastrálním území Opočno, včetně navrácení zámku.
leden 1999 - Krajský soud v Hradci Králové zamítl žalobu Colloredo-Mansfeldů na vydání Opočna.
březen 1999 - Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou zamítl žalobu Kristiny Colloredo-Mansfeldové proti Památkovému ústavu v Pardubicích o vydání opočenského zámku včetně pozemků. O rok později potvrdil rozhodnutí i Krajský soud v Hradci Králové. Colloredo-Mansfeldová podala dovolání k Nejvyššímu soudu.
únor 2000 - Ústavní soud zamítl stížnost Kristiny Colloredo- Mansfeldové proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové. Podle něj více než 5000 hektarů lesní a zemědělské půdy, která dříve patřila k zámku, zůstane v majetku státu.
srpen 2000 - Nejvyšší soud vyhověl dovolání Kristiny Colloredo-Masfeldové a zrušil zamítavé rozsudky okresního i krajského soudu.
červen 2002 - Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou umožnil vydat zámek v Opočně.
květen 2003 - Krajský soud v Hradci Králové v odvolacím řízení rozsudek nižší instance potvrdil.