Odvolací soud zamítl žalobu na střední školu kvůli nošení hidžábu

„Úkolem soudu bylo posoudit, zda požadavek vedení školy s odkazem na školní řád byl oprávněný,“ uvedl soudce Jan Klášterka. „Požadavek byl oprávněný a dosahoval spravedlivé rovnováhy,“ podotkl.

Podle Klášterky úprava zákona o projevech náboženství zatím vzhledem k počtu muslimů v České republice nebyla vyžadována. Tolerance náboženských symbolů tedy nemá právní podklad.

Soudce naopak zmínil Listinu základních práv a svobod, která lidem zaručuje svobodu náboženského vyznání, ale i právo být bez náboženského vyznání. „Podle názoru soudu je toto právo třeba chránit,“ řekl Klášterka.

Podle něj také neexistuje právo projevovat své náboženství kdykoliv a kdekoliv, jako příklad uvedl odříkávání otčenáše, které by mohlo narušovat hodinu matematiky. Nošení hidžábu je pak podle Klášterky výraz politického náboženství.

Podle soudce se dívka žalobou domáhá ochrany své pozitivní diskriminace. „Nepovolení výjimky ze školního řádu není diskriminací. Nedošlo k rozdílnému zacházení,“ řekl Klášterka a dodal, že všichni měli být ve škole bez pokrývky hlavy.

„Nošení pokrývky hlavy ve škole je v poměrech České republiky nespolečenské,“ uzavřel soudce.

Stejně jako u hlavního líčení přišla i k odvolacímu soudu podpořit ředitelku školy Ivanu Kohoutovou početná skupina lidí. Měli cedulky, na nichž vyjadřovali, že za ní stojí, ale k vidění byly také transparenty s protiislámskými hesly nebo třeba portrét prezidenta Miloše Zemana.

Mezi těmito lidmi se objevili i dva kandidáti na prezidenta, aktivistka Jana Yngland Hrušková a skladatel Petr Hannig. Po skončení jednání si přítomní zatleskali a zazpívali českou hymnu.

Právní zástupkyně dívky Radka Korbelová Dohnalová v odvolání nalézacímu soudu vytýkala jednostranné hodnocení důkazů zcela ve prospěch školy. „Jde o účelovou snahu vyhnout se zásadní otázce, jestli může školní řád zakázat nošení pokrývky hlavy,“ uvedla.

Argument školy, že se dívka neprokázala dokumenty potřebnými ke studiu, odmítla Korbelová Dohnalová s tím, že dívka měla průkaz azylantky, kterým se azylanti prokazují místo pasu.

Navíc by podle obhájkyně těžko prošla přijímacím řízením. „Předpokládám, že (ředitelka školy) přijímací pohovory vede s tím, že legitimuje uchazeče,“ podotkla. Soud ovšem právnička nepřesvědčila.

Podle právního zástupce školy Radka Suchého měl případ dvě roviny. A sice, zda se dívka stala studentkou školy a zda má škola právo si určit, co do školy patří.

Suchý poukázal na případ z Francie, kdy byly studentkám zakázány šátky ve škole v rámci zachování sekulárního školství. „Jsem přesvědčen, že to (šátek) je symbol, který není výrazem náboženství, ale potlačováním práv žen,“ prohlásil Suchý, který podle svých slov podal žalobu na ombudsmanku Annu Šabatovou, která se v minulosti somálské studentky zastala.

Dívka ze Somálska podala na Střední zdravotnickou školu v Praze 10 žalobu kvůli tomu, že jí a další dívce vedení školy v roce 2013 zakázalo nosit šátky zakrývající vlasy a krk. První den školy byly obě dívky v ředitelně vyzvány, aby sundaly šátek.

Ředitelka přitom odmítla alternativní řešení jedné z dívek, že by měla zakryté vlasy a odhalený krk. Škola považuje nošení šátku v prostorách školy za nespolečenské.

Podle právní zástupkyně dívek byl postup školy nezákonný. Dívka kromě omluvy také požadovala symbolických 60 tisíc korun coby zadostiučinění.

Jedna z dívek školu opustila rovnou, druhá po dvou měsících přešla na jinou školu, kde šátek nosit mohla.

Škola tvrzení obžaloby odmítla s tím, že dívčiny argumenty jsou nepřesné a zavádějící. Dívka podle ředitelky školy Ivanky Kohoutové nedodržela dohodu a nepředložila ve stanovený termín dokumenty potřebné pro zahájení studia. Podle Kohoutové jsou navíc veškeré pokrývky hlavy zakázané.

Obvodní soud pro Prahu 10 letos v lednu žalobu zamítl, podle soudkyně Daniely Čejkové se nepodařilo prokázat, že by dívce nebylo umožněno studovat kvůli hidžábu. Soud naopak uznal argumenty školy, že dívka nepřinesla ke dni zahájení školního roku potvrzení o povolení k trvalému pobytu.

I předchozí jednání vzbudilo velký zájem odpůrců islámu a migrace. K obvodnímu soudu Kohoutovou přišli podpořit třeba antiislámský aktivista Martin Konvička či bývalý poslanec Miroslav Sládek. Objevil se i Václav Klaus mladší nebo politička Jana Volfová.

Aktivisté o sobě ovšem dali vědět nejen podporou ředitelky školy, ale pustili se také do osobního útoku proti dívčině právní zástupkyni. Skupina Naštvané matky, která vystupuje proti migrantům, zveřejnila na sociální síti snímek Radky Korbelové Dohnalové s textem, že „tak vypadá advokátka, která aktivně podporuje migraci“.

Takové jednání odsoudila Česká advokátní komora, která poukázala na to, že k základním lidským právům patří mimo jiné právo každého na právní pomoc.

„Napadat advokáta zato, že pomáhá realizovat základní právo člověka, že vykonává své poslání dané zákonem, ztotožňovat ho s jeho klientem, a dokonce ho odsuzovat, vyvolává v soudných lidech lítost nad takovými štvavými výroky jedinců i bohulibě se tvářících spolků. Česká advokátní komora takové jednání odsuzuje,“ uvedla komora v prohlášení na svém webu.