Odsouzený úředník je zpátky na plzeňském magistrátu

Podle zjištění Novinek je Grisník od letošního května opět zaměstnancem magistrátu. Nastoupil do Technického úřadu na pozici, kde není podmínkou čistý trestní rejstřík. Smlouvu má zatím na rok a jeho pracovní náplní jsou opět investice.

„Jeho přijetí neodporuje žádnému právnímu předpisu. Není na úřednickém postu ani v jiné pracovní pozici, u níž zákon striktně vyžaduje trestní bezúhonnost,“ uvedl tajemník úřadu Václav Váchal.

„Plní úkoly spojené s problematikou investic, které velmi dobře rozumí. Jedná se o analýzy nebo přípravu podkladů. Nemá žádnou rozhodovací pravomoc,“ dodal Váchal.

Podle něj jde o provizorní řešení s ohledem na zoufalou personální situaci na odboru investic.

„Vím, že to není nejšťastnější řešení. Pečlivě jsem zvažoval i morální odpovědnost, ale kvůli personální nouzi jsem moc na výběr neměl, abych vůbec dokázal zajistit chod této agendy,“ vysvětlil tajemník.

Technický úřad patří pod náměstka primátora Pavla Bosáka (Piráti). Ten v reakci na Grisníkův návrat řekl, že se tak stalo na základě rozhodnutí úřadu s personální pravomocí.

„Má na to plné právo, a pokud je vše v souladu se zákonem, tak by bylo nevhodné, abych jako politik nějakým způsobem do toho zasahoval. Když je něco legálního, tak nemohu přeci říci, že se mi ten člověk nelíbí a že mu zakážu, aby byl zaměstnaný. To by bylo protizákonné,“ uvedl Bosák.

Jiného názoru je ale primátor města Roman Zarzycký (ANO). „I když v případě angažování pana Grisníka nedochází k porušení zákona, nepovažuji takové rozhodnutí s ohledem na okolnosti za správné,“ sdělil primátor.

Na významný úřednický post do Plzně nastoupil Grisník v roce 2015. Krátce po nástupu do funkce ho policie obvinila kvůli podezření, že na předchozím pracovišti jako tehdejší vedoucí stavebního úřadu v Aši posvětil v roce 2012 soukromé firmě výstavbu větrných elektráren v rozporu se zákonem.

Chebský soud v roce 2022 Grisníkovi uložil za zneužití pravomoci úřední osoby dvouleté vězení s podmíněným odkladem na dva roky.

Krajský soud později v odvolacím řízení původní rozsudek o vině potvrdil, pouze zmírnil trest s ohledem na dobu, která od spáchaného činu uplynula.

„Záměrně, dlouhodobě a obsáhle pomáhal dosáhnout soukromé společnosti úspěšného dokončení stavebního řízení za situace, kdy docházelo k obcházení nebo porušování zákona,“ konstatoval tehdy chebský soudce Jan Polák.

Grisník podle spisu nejprve odsouhlasil zahájení prací na výstavbě dvou větrných elektráren v jiných místech, než kde byly schváleny v rámci územního a stavebního řízení.

„Po dokončení výstavby obou elektráren povolil v rozporu se zákonem zkušební provoz, ačkoliv v době vydání rozhodnutí věděl, že stavby nejsou provedeny v souladu s projektovou dokumentací, územním rozhodnutím a stavebním povolením,“ stojí v rozsudku chebského soudu.

„Tím umožnil společnosti APB Plzeň dodávat elektřinu do distribuční soustavy, čímž jí opatřil neoprávněný prospěch,“ stojí dále v rozsudku, který mají Novinky k dispozici.

Za situace, kdy Grisník věděl, že stavby nejsou realizovány v souladu s dokumentací, neměl podle soudu rozhodně povolit zkušební provoz, ale měl stavebníka upozornit na pochybení a požadovat nápravu.

Místo toho ale činil kroky, aby pomohl firmě větrníky postavené v rozporu s vydaným povolením legalizovat.

Firma APB oproti původnímu projektu požádala o umístění větrných zařízení na jiné místo, ale narazila na negativní stanovisko odboru životního prostředí.

Ten se opíral o posudek znalce, podle něhož by stavba na nově požadovaném místě měla negativní vliv na krajinný ráz. Přesto tam firma větrníky nakonec postavila.

„Obžalovaný se ve věci silně angažoval. Se zástupci stavebníka hovořil i několikrát denně a radil jim, jak mají postupovat a jaké dokumenty předkládat. Snažil se jim pomoci zvrátit zamítavé negativní stanovisko odboru životního prostředí, které před nimi rovněž nevhodně a nekolegiálně komentoval,“ napsal soudce do odůvodnění verdiktu.

„Společně s tajemníkem radnice se domlouvali na tom, jak dosáhnout vyloučení dotyčné úřednice z rozhodování, že je třeba na ni cílit tlak i z druhé strany a že nakonec podlehne,“ dodal soudce.

Soud také upozornil na to, že se Grisník scházel se zástupci stavebníka i mimo budovu úřadu.

„Jaký vztah obžalovaný k věci zaujímal, je patrné z telefonního odposlechu, kde stavebníkovi oznamuje, že již bylo hovořeno se všemi, ‚co nám nepřejí‘,“ dodal soud s tím, že chování obžalovaného rozhodně nelze označit za standardní jednání úředníka územně samosprávných celků.

„Obžalovaný nepostupoval pouze nezaujatě, ale v rozporu s výkonem funkce a postavením úředníka,“ uzavřel soud.