Hlavní obsah

Odměny nekryjí ani inflaci, zlobí se znalci

Právo, Petr Kozelka

Zklamání, ironie, rozhořčení. Tak reagovali znalci na rozhodnutí ministerstva spravedlnosti, které jen tři týdny před začátkem platnosti nového znaleckého zákona zveřejnilo prováděcí vyhlášky, z nichž jedna stanoví odměnu jejich za práci, tedy znalečné.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Podle vyhlášky bude nově činit 300–450 korun za hodinu. Podle znalců to ovšem nepokryje ani inflaci od roku 2002, kdy se znalečné naposledy měnilo.

Soudních znalců ubývá. Negativně se to pak může projevovat v délce soudních řízení
Stanislav Křeček, ombudsman

Jak Právo před několika dny informovalo, kvůli novému znaleckému zákonu se chystají mnozí odborníci skončit. Normu zavádějící mimo jiné přísné pokuty nebo nutnost přezkoušení odmítají s tím, že se na znalce dívá a priori jako na podezřelé živly, ačkoli podle jejich statistik je delikvence mezi soudními znalci srovnatelná se soudci či státními zástupci.

Doufali nejen v bič, ale v i cukr

Vedle biče v podobě pokut pak znalci doufali alespoň v to, že přijde i pověstný cukr, tedy zvýšení znalečného. Jenže v prováděcí vyhlášce se nyní dočetli, že znalečné stoupne jen v řádu desítek korun.

Konec znalců? S novým zákonem odcházejí a noví jsou v nedohlednu

Krimi

„Pokud si zadám hodnotu odměny 350 korun, která byla stanovena vyhláškou v roce 2002 a od té doby se neměnila, do inflační kalkulačky, tak dojdu k závěru, že na co by roce 2003 stačilo 350 korun, tak v roce 2019 bych potřebovala 490 korun. Pokud připočtu očekávanou inflaci roku 2020, tak jsem někde na částce 500 korun. Takové zvýšení by pokrylo tedy pouhou inflaci, přitom již tehdejší znalečné v roce 2002 bylo značně podhodnocené,“ řekl Právu znalec Zdeněk Dufek působící na brněnské VUT.

„Když se podíváme na vývoj průměrné hrubé mzdy v oblasti profesních, vědeckých a technických činností, pak tato vzrostla mezi lety 2002 a 2020 o cca 123 %. Tedy rozmezí hodinové sazby znalecké činnosti 100 až 350 korun dle starého zákona by mělo být upraveno na 223 až 780 korun,“ připojil se další znalec Albert Bradáč.

Vyšší odměnu podpořil i Křeček

Bradáč také upozornil na to, že objednavatel posudku, tedy často soud, policie či státní zastupitelství, může usoudit, že cena je příliš vysoká, a znalečné tak snížit.

„Znalectví je totiž snad jediná služba, o jejíž odměně nerozhoduje její poskytovatel, ale její objednavatel. Je to, jako kdybyste si nechali opravit auto a pak v servisu řekli, že jim zaplatíte jen polovinu, protože se vám zdá jejich hodinová sazba příliš vysoká, a přestože tomu nerozumíte, tak jste přesvědčeni, že i počet hodin je nadhodnocený,“ dodal Bradáč.

Žadatelé o příspěvek na péči umřou dřív, než se jim úřad začne věnovat, kritizuje Křeček

Domácí

Na výraznější zvýšení znalečného apeloval dříve i ombudsman Stanislav Křeček. U znalců by podle ombudsmana měla odměna vycházet z průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice pro příslušná odvětví, která jsou pro znaleckou činnost nejčastěji využívána, přičemž by se mělo zohlednit, že znalcem má být vysoce erudovaný odborník, špička ve svém oboru.

„Soudních tlumočníků, překladatelů i znalců je málo. Pokud ale víte, jak časově i odborně náročná je to práce, kolik povinností je těmto lidem ukládáno a jak směšná odměna jim náleží, těžko se divit, že o tuto činnost není zájem, soudních tlumočníků, překladatelů a znalců ubývá a noví se nehlásí. Negativně se to pak může projevovat v délce soudních řízení,“ varoval.

Podle statistik znalců skutečně ubývá, v roce 2007 jich bylo téměř jedenáct tisíc, letos už jen necelých osm tisíc. Navíc jejich průměrný věk je přes šedesát let.

Výběr článků

Načítám