Hlavní obsah

Odevzdal státu vkladní knížky po zemřelém člověku, teď se soudí o nálezné

Podobně jako princezna Koloběžka, která byla oblečená neoblečená, rozhodl i Nejvyšší soud (NS) v případě nálezu vkladních knížek na jméno již zemřelého člověka. Rozhodl totiž, že taková vkladní knížka má hodnotu a současně ji nemá. Takový výklad ale odmítl Ústavní soud (ÚS), když v úterý rozhodl, že případ musí NS znovu projednat.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Článek

Ve sporu šlo o nálezné ve výši 135 tisíc korun. Tato částka plyne z občanského zákoníku, přičemž tvoří deset procent z hodnoty vkladu na třech vkladních knížkách, které byly nalezeny při vyklízení domu.

Nálezce knížky předal Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových jako odúmrť, neboť zemřelý neměl žádného dědice. Stát ale nesouhlasil s tím, že by měl nálezci platit nálezné.

Směnný provoz nebrání svěření dítěte do střídavé péče, připomněl Ústavní soud

Domácí

Podle názoru NS by měl stát nálezci peníze vyplatit. S tím se ale úřad odmítl smířit a podal ústavní stížnost. A senát se soudcem zpravodajem Janem Filipem argumenty státu vyslyšel.

„NS v projednávané věci uvádí, že samotná nalezená vkladní knížka nemá žádnou hodnotu. Současně ale uvádí, že z hlediska občanského zákoníku má hodnotu odpovídající výši zůstatku na účtu, k němuž byla vystavena. Vnitřně rozporné odůvodnění soudního rozhodnutí spočívající v tvrzení, že pro věc určitá skutečnost je dána a současně dána není, je v rozporu s právem na řádně vedené soudní řízení,“ uvedl Filip.

Ústavní soud ponechal v platnosti zálohy za insolvenční návrhy

Domácí

Těžiště sporu přitom podle ÚS spočívá v odpovědi na otázku, zda nalezená vkladní knížka měla pro úřad hodnotu ve výši zůstatku peněz na účtu.

„V posuzovaném případě měla pouze určitou informační hodnotu, neboť na jejím základě bylo provedeno dodatečné projednání pozůstalosti, jehož výsledkem bylo deklarování a práva k pohledávce vůči peněžnímu ústavu,“ upozornil Filip.

NS se podle verdiktu bude muset zabývat tím, že hodnotu nalezené věci je nutno posuzovat z pohledu vlastníka i nálezce. Na tom totiž záleží i výše odměny.

Podle obecného principu činí nálezné desetinu ceny nálezu. Pokud však má ztracená věc hodnotu jen pro toho, kdo ji ztratil, nebo pro jejího vlastníka, dostane nálezce odměnu „podle slušného uvážení“.

„Ani nálezci, ani úřadu se v soudním řízení nedostalo ústavně souladné odpovědi na to, zda a jaké nálezci náleží nálezné,“ dodal Filip.

Související témata:

Výběr článků

Načítám