Článek
"Je to do jisté míry otázka psychologie davu. Oni se před sebou vzájemně hecují, povzbuzují a předvádějí se. Jeden člen skupiny by něco takového sám neudělal,“ tvrdí ostravská psycholožka Ludmila Mrkvicová.
Podobně hovoří i expert na extremismus Miroslav Mareš. Podle něj za podobnými zločiny stojí několik faktorů – především osobní dispozice potenciálního pachatele a frustrace z vlastního nenaplněného života. "Člověk se musí dostat do určité skupiny vrstevníků, která ho mobilizuje k takové násilné činnosti. Svou roli hrají i problémy společnosti, jejichž řešení tito lidé vidí v příklonu k extremistickým ideologiím a k jejich prosazování násilnou cestou,“ řekl Mareš.
Region s ultrapravicovou tradicí
Dodal, že není nic zvláštního, že žhářské útoky se odehrávají na Bruntálsku a Jesenicku, kde má ultrapravicová subkultura silnou tradici. Ještě před útokem ve Vítkově v tomto odlehlém regionu policie vyšetřovala více než deset žhářských útoků na Romy, nikdy ale neměly tak závažné následky. V drtivé většině se nepodařilo pachatele vypátrat.
"Je to periferní region, který je na tom dlouhodobě špatně. V takovém prostředí pak silněji bují i rasistické předsudky. A samozřejmě to, že podobných útoků se v tomto regionu už několik v minulosti odehrálo, může působit jako inspirace pro další extremisty, kteří pak své životní poslání začnou vidět v tom, že budou bojovat za své rasově definované společenství,“ dodal Mareš.
Ve společnosti chybí respekt k druhým
Psycholožka Mrkvicová vidí kořeny rasové nenávisti také ve společenské atmosféře, ve které se ztrácí vzájemná úcta a respekt ke druhým lidem.
"Ti lidé, kteří se takových útoků dopouštějí, jsou už od dětství emočně deprivovaní, egocentričtí a chybí jim schopnost vcítění se do druhého. Jsou to nezralé, disharmonické a patologické osobnosti. Vědí sice, že to, co dělají, je trestné, ale odmítají to respektovat a nedomyslí důsledky,“ řekla Mrkvicová, která se domnívá, že v některých případech by se mohlo jednat o nebezpečné psychopaty.
