Obžalovaný policista z úniků informací: Lustrovali všichni

Jedním ze „špinavých“ policistů měl být i Daniel Medvec. Ten nyní v exkluzivním vyjádření pro Právo popsal, že lustrace v policejních databázích, stejně jako on, prováděli i jeho kolegové, a o vyšetřování případu, v němž je kromě něj obžalováno dalších sedmadvacet lidí, mluví jako o válce policajtů.

Medvec pracoval na expozituře tehdejšího Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) a později v Národní centrále proti organizovanému zločinu (NCOZ). Podle olomouckých žalobců však místo odhalování zločinu sám překračoval zákon.

Podle obžaloby, kterou má Právo k dispozici, neoprávněně lustroval desítky lidí či firem včetně bývalého brněnského primátora Petra Vokřála, jeho náměstka Richarda Mrázka (oba ANO) nebo Jiřího Faltýnka, syna tehdejšího šéfa poslanců hnutí ANO Jaroslava Faltýnka.

Neoprávněné lustrace měl dělat na pokyn bývalého příslušníka Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Michala Ratajského, který po odchodu od policie podnikal v bezpečnostní problematice.

„Ke svému stíhání jsem přišel jako slepý k houslím. Už měsíce předtím, než nás pozatýkali, se mluvilo o tom, že se jde po Ratajském,“ řekl Právu Medvec.

„Já jsem se s ním potkával a to je důvod, proč jsem obviněn. Jinak bych nikoho nezajímal. Stýkal jsem se s ním proto, že měl kontakty, informace, a kdybych seděl izolovaný od lidí jen u počítače, tak nic nezjistím. A druhý důvod je ten, že se s ním znám od roku 1982, vyrůstali jsme spolu na stejném sídlišti,“ uvedl Medvec.

Právě Ratajského považují žalobci za hlavního hybatele. Mezi klienty jeho bezpečnostní společnosti patřil i zeť bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) David Rusňák. Vlivný brněnský podnikatel a sponzor hnutí ale před soud nezamíří, státní zastupitelství totiž jeho stíhání podmíněně zastavilo.

Na jména, která lustroval, si Medvec podle svých slov nepamatuje.

„Lustrace jsem nijak neevidoval, nikdo mě to ani neučil. Všichni kolegové to dělali stejně, lustrovali jsme si, jak jsme chtěli. Dělal jsem to takhle na Městském ředitelství policie v Brně, pak na ÚOKFK i NCOZ. Asi to nebylo přesně podle interních předpisů, ale nebyl to trestný čin. Pracovali jsme s obrovským množstvím informací, jména ke mně létala ze všech stran. Bral jsem to jako svoji práci policisty na elitním celorepublikovém útvaru, že si prověřuji, co jsou ti lidé zač. Za 12 let u policie mně to nikdy nikdo nevytkl,“ popsal Medvec.

Takto podle obžaloby lustroval i Rusňáka. Žalobci mají za to, že to učinil na pokyn Ratajského, aby zjistil, zda podnikatel není v hledáčku policie. Medvec ale tvrdí, že se na Rusňáka díval přísně detektivním pohledem.

„O něm a jeho společnosti se tou dobou hodně psalo a hovořilo v médiích i v podnikatelském prostředí, ve kterém jsem měl svoje informační zdroje. Pro můj tehdejší útvar to byly zajímavé informace a je naprosto standardní si je ověřit,“ uvedl.

Medvec odmítl i další část obžaloby, která mu klade za vinu, že jako informátora vedl obchodníka s vínem, jenže ve skutečnosti prý takto podnikateli poskytoval ochranu před zájmem dalších policistů.

„Na útvaru byl tlak na to, abychom měli oficiální informátory. Před zavedením takové osoby je potřeba ji prolustrovat, což jsem udělal. A i to mi dává obžaloba za vinu. Pak jsem ho ještě několikrát lustroval, protože jako řídící policista potřebujete mít přehled o jeho činnosti, což je standardní postup. Můj přímý nadřízený i vedoucí expozitury navíc museli s vedením informátora souhlasit,“ zdůraznil Medvec.

Medvec, který je stále u policie v hodnosti kapitána, ale je postaven už pět let mimo službu, se pozastavil i nad tím, jak se celý případ vleče a jak byl vyšetřován.

„Dělali na nás naši kolegové včetně mého vedoucího, i když formálně to bylo pod vedením Národní protidrogové centrály. Takže dopoledne mi vedoucí předával na poradě odměnu a odpoledne mě měl na odposlechu. Je to válka policajtů. Na každého policistu by se totiž dala najít nějaká lustrace. Já jsem nebyl spokojen s poměry na NCOZ a byl jsem na odchodu k Bezpečnostní informační službě, kde jsem postupoval výběrovým řízením. To je teď už passé,“ pokrčil rameny Medvec.

Samotná kauza se neobvykle vleče, zatýkání se totiž uskutečnilo už v roce 2017.

„Náš případ přitom není nějak extra složitý, nejsou tam ani žádné obstrukce ze strany obviněných. Sám jsem byl vyšetřovatel, takže vím, že pokud nemám případ do dvou let od sdělení obvinění u soudu, je něco špatně,“ dodal Medvec.

Případ se nerozhýbal ani po podání obžaloby na podzim loňského roku. Místo nařízení hlavního líčení brněnský krajský soud obžalobu rozbil, když kauzu rozdělil.

Rozhodl totiž, že se bude zabývat jen nejzávažnějšími skutky, a většinu obžalovaných k velké nelibosti žalobců tak poslal o pomyslné patro níž, k místnímu městskému soudu.

Jenže soudkyně, která případ dostala na stůl, se označila za podjatou. Proti tomu podal stížnost právě obžalovaný Ratajský a krajský soud rozhodl, že soudkyně se má případu věnovat.

Pak ale spis putoval z městského soudu na Vrchní soud v Olomouci s návrhem, aby se případ projednal jako celek u krajského soudu. Až olomoučtí soudci v neveřejném zasedání rozhodnou, kde a jak se bude soudit, nemělo by projednání případu už nic bránit.

V kauze jsou mimo jiné obžalováni i klíčoví muži korupční kauzy Stoka. Jde o Jiřího Švachulu (dříve ANO), který měl stát v čele chobotnice ovlivňující veřejné zakázky v Brně, a jeho kumpána Samana El-Talabaniho.