Obžalovaný expolicista: Jsem oběť pomsty

Sám Ratajský ale pro Právo jakoukoli nekalou činnost odmítl a naopak zdůraznil, že sám se cítí jako oběť, přičemž své stíhání označil za mstu svých bývalých kolegů a nadřízených, proti nimž se při odchodu od policie vymezil a s jejichž kritikou nepřestal ani v civilu.

Řady ÚOOZ opustil Ratajský v roce 2009 a vrhl se do světa bezpečnostního byznysu. Jeho firma CS Solutions nabízela nejprve fyzickou ostrahu objektů, pak se její služby rozšiřovaly o prověřování, sledování osob nebo i odhalování odposlechů.

Kromě legálních aktivit však ale podle žalobců nabízela firma i ty nelegální. Ratajský měl totiž mít podle obžaloby pod palcem hned několik policistů z nejrůznějších oddělení včetně Národní centrály proti organizovanému zločinu, kteří pro něj a jeho klienty zajišťovali lustrace v policejních databázích, a také díky nim dokázal prý svým klientům zajistit ochranu před zájmem detektivů.

Olomoučtí žalobci údajnou temnou stránku podnikání popsali v obžalobě, kterou má Právo k dispozici.

„Nabízel nelegální služby zaměřené na ne­oprávněné získávání neveřejných informací z policejních evidencí a konkrétních informací z probíhajících trestních řízení, jako jsou informace o možném rozpracování zájemců o tyto služby ze strany orgánů činných v trestním řízení, včetně informací o případně nařízených odposleších telekomunikačního provozu, plánovaných prohlídkách a dalších úkonech trestního řízení a možnosti ovlivnění průběhu takového trestního řízení ve prospěch zájemce,“ stojí v dokumentu.

„Nabízel i služby tzv. komplexní ochrany zájemců před případně hrozícím trestním řízením v podobě systému založeného na zneužívání specifického nastavení v policejních databázích, který umožňoval okamžité varování takového zájemce s tím, že byla provedena lustrace jeho osoby v policejních evidencích (kdy, kým a z jakého důvodu), to vše za finanční úplatu v přesně nezjištěné výši,“ dodali žalobci.

Sám Ratajský, který od ÚOOZ odešel v hodnosti podplukovníka, po celou dobu vyšetřování odmítl vypovídat, pro Právo se ale o okolnostech svého byznysu a stíhání rozhovořil. „Při odchodu jsem se vymezil vůči nadřízeným. Nijak jsem se netajil tím, že jsem se intenzivně stýkal s někdejšími kolegy, dokonce jsem některé po jejich odchodu od policie zaměstnal, ale rozhodně jsme se nebavili o spisech nebo o tom, co dělají. Bavili jsme se o tom, jak jsou nespokojení s tím, jak to na útvaru funguje,“ prohlásil.

Ratajský rozhodně popřel, že by po někdejších spolupracovnících chtěl, aby pro něj něco hledali v databázích nebo aby chránili jeho klienty. „Je možné, že jsme se o něčem nezávazně bavili a oni se pak na zmíněné lidi nebo firmy dívali do systému. Ode mne totiž měli spoustu informací z mého předchozího působení na ÚOOZ, díky působení v civilu v bezpečnostní branži jsem některé věci viděl z jiného úhlu. Ale nechtěl jsem něco na oplátku nebo že bych jim něco dával,“ zdůraznil.

O tom, že je prý trnem v oku svých bývalých nadřízených, podle svých slov dobře věděl. „Už několik měsíců před tím, než jsem byl zadržen, šly nejen po Brně intenzivní řeči o tom, že mě musí dostat, že jsem dokonce šel na inspekci, abych podal oznámení, že na mně protiprávně pracují. Nevěděl jsem, co by jim mohlo vadit, ale vůbec by mě nenapadlo, že to bude nakonec to, z čeho mě obvinili,“ zavzpomínal Ratajský.

„Sám se cítím jako poškozený. Policie a státní zastupitelství ohýbaly a překračovaly zákon, aby mohly tvrdit, že já jsem ten, kdo zákon porušoval. Měl jsem 2,5 roku nasazené odposlechy. Na mně a kolezích, kteří jsou také obvinění, pracovali jejich spolupracovníci a nadřízení. Lidi, kteří na mě podepisovali odposlechy a další úkony vyšetřování, dobře znám, tykám si s nimi. Tak by to opravdu nemělo vypadat,“ popsal Ratajský.

„Na základě podnětů stejných lidí mě prověřovali několikrát, trestní řízení bylo zahájeno roku 2014. V roce 2017 mi vypáčila dveře URNA a už tentýž večer o mně nejen moji rodiče v televizi slyšeli, že jsem hlava policejní mafie. Teď je rok 2022 a soud stále nezačal. Věřím, že se před soudem očistím a že konečně případ posoudí instituce, kde mám po mnoha letech naději, že bude opravdu jednat nestranně a podle práva. Je za tím jen zášť a závist. Já jsem byl celou dobu od odchodu od policie v klidu, protože jsem žil v tom, že nedělám nic špatného. A za tím si stojím dodnes,“ rozloučil se Ratajský.

Případ by měl snad ještě letos začít projednávat brněnský krajský soud. Mezi osmadvaceti obžalovanými budou kromě Ratajského současní i bývalí policisté, celník, podnikatelé, ale také bývalý místostarosta radnice Brno-střed Jiří Švachula (dříve ANO) a jeho kumpán Saman El-Talabani. Oba muži už byli odsouzeni v korupční kauze Stoka týkající se ovlivňování veřejných zakázek v Brně, El-Talabani navíc dostal trest i za účast na obřím podvodu s DPH.

Cesta k soudu byla u procesu úniku informací z policejních databází trnitá. Obžalobu, kterou podalo loni na podzim Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, totiž soudkyně brněnského krajského soudu rozdělila s tím, že většině obžalovaných jsou kladeny za vinu skutky, které svou závažností nespadají pod krajský soud, ale pod místní městský soud.

Soudkyně městského soudu se pak neúspěšně prohlásila za podjatou, načež na návrh olomouckých žalobců poslala spis k Vrchnímu soudu v Olomouci. Ten pak nařídil, aby se proces v celku uskutečnil u brněnského krajského soudu.