Článek
Čtyřiašedesátiletý Boháček podle verdiktu od roku 1993 organizoval od různých firem nákup topného oleje, který je osvobozen od spotřební daně, a pak ho jiným společnostem rozprodával jako motorovou naftu. Za tu však spotřební daň zaplatit měl.
V kauze figurovalo více obviněných, ti byli postupně odsouzeni k různě dlouhým trestům odnětí svobody. Firmy, v nichž měl obžalovaný podíl nebo je ovládal prostřednictvím takzvaných bílých koní, nakoupily desítky tisíc tun topného oleje, jako naftu jej prodávaly za téměř dvojnásobnou cenu. Kupujícím oznámily, že spotřební daň je již v ceně zahrnuta. Ve skutečnosti šly peníze do kapes obžalovaných.
Šedá eminence obchodů
V případu bylo původně stíháno devět mužů, vyšetřování se táhlo od roku 1995. Hlavní líčení začala v roce 1999, dohromady jich bylo 68. Soud po čase kauzu rozdělil na několik samostatných případů.
Boháček byl odsouzen předloni na deset let vězení, proti verdiktu se odvolal, a vrchní soud vrátil případ k novému projednání. Odvolací senát dnes potvrdil i zabavení Boháčkova majetku, který spočíval v luxusním automobilech a nadstandardních nemovitostech. Jednou podle svědka z hlavního líčení vyjednával o koupi objektu. "Dohodnutou částku sedm miliónů korun vysypal rovnou z aktovky," řekl svědek u prvoinstančního soudu.
"Obžalovaný byl šedou eminencí, která nastrkávala jiné osoby," konstatoval dnes předseda odvolacího senátu Jiří Hnilica. Trest podle něj odpovídá společenské nebezpečnosti tohoto trestného činu, je přísný, ne však nepřiměřený, dodal.
