O vině a trestu by nově mohly rozhodovat i odvolací soudy

Nově by ale měl právo sám rozhodnout o vině a trestu. Navíc by dokonce mohl uznat obžalovaného vinným i z přísnějšího trestného činu, než za jaký byl původně postaven před soudní tribunál.

Vyplývá to z pracovního návrhu nového trestního řádu, jehož podobu nyní ministerstvo dokončuje a míní rozeslat do připomínkového řízení soudům, státním zastupitelstvím, advokátní komoře a akademické obci.

Tyto instituce pak budou mít minimálně tři měsíce na vznesení svých připomínek. Nynější verze komplexní novely trestního řádu má celkem 304 stran a má nahradit tu původní, která byla vydaná před více než padesáti lety, už v roce 1961.

Novela přináší celou řadu změn a právě zrychlení soudního řízení je podle náměstka ministra spravedlnosti Antonína Stanislava (ODS) jednou z těch hlavních.

„Jde zatím jen o pracovní verzi návrhu, kdy probíhá diskuse o některých jejích sporných bodech,“ upozornil Sta­nislav.

V současné soudní praxi není jinak výjimečné, že si soudy opakovaně přehazují trestní kauzy, které se tím protahují a pravomocný rozsudek často padne až za několik let. Děje se tak především v případech, kdy mají prvoinstanční a odvolací soud na věc jiný právní názor.

Zatímco soud prvního stupně míní, že obviněný je nevinný a obžaloby ho zprostí, odvolací senát je opačného názoru, ale podle platného trestního řádu nemůže dotyčného sám rovnou odsoudit a potrestat.

Může pouze zprošťující rozsudek zrušit a vrátit věc zpátky prvoinstančnímu soudu. Jenže ten svůj názor i třeba po doplnění dokazování nezmění a zase rozhodne o osvobození obžalovaného.

Odvolací soud s tím opět nesouhlasí a znovu rozsudek zruší a případ vrátí. V některých kauzách se tak v minulosti stalo třeba i třikrát. A právě tuto soudní přestřelku chce nyní resort justice v rámci novely trestního řádu změnit.

„Vrácení věci soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí by mělo být zcela výjimečně. Odvolacímu soudu se umožňuje uznat obviněného vinným i v případě, že byl prvoinstančním soudem zproštěn obžaloby, nebo jej uznat vinným i těžším trestným činem, což by mělo odstranit soudní ‚ping-pong‘,“ sdělil Právu náměstek Stanislav.

Na dotaz redakce doplnil, že tak bude moci odvolací senát učinit u všech trestních případů, kde podal odvolání proti zproštění obžaloby státní zástupce. „Bude v takovém případě rozhodovat v odvolacím řízení a sám provádět dokazování v potřebném rozsahu,“ uvedl náměstek.

V okamžiku, kdy odvolací soud sám vynese verdikt o vině a trestu toho, kdo byl původně obžaloby zproštěn, bude mít podle návrhu dotčený právo podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten se jím musí automaticky zabývat a do doby, než pravomocně rozhodne, nebude muset člověk odsouzený k trestu vězení zatím za mříže nastoupit.

Novela trestního řádu zároveň přináší větší rozhodovací pravomoci státních zástupců. Zatímco dosud u nich platilo nepsané pravidlo, že by měli vždy případ „v pochybnostech žalovat“, tedy i když si nejsou jistí úspěchem u soudu, nyní by dostali na výběr vícero variant.

„Státní zástupce bude mít nově možnost odložit trestní věc nebo zastavit trestní stíhání, pokud shromážděné důkazy nejsou dostatečným podkladem pro úspěšné zastupování veřejné žaloby v řízení před soudem, aby osoby zbytečně nebyly stavěny před soud, když je zřejmé, že by to vedlo ke zproštění obžaloby,“ přiblížil náměstek.

Je to podle něj posílení odpovědnosti státních zástupců, aby k soudu chodili s důkazně podloženými případy.

„Zároveň jsou ale stanoveny pojistky proti zneužití takové možnosti a proti ‚zametání věcí pod koberec‘,“ podotkl Stanislav s tím, že každé takové rozhodnutí žalobce o odložení věci či o zastavení trestního stíhání má právo přezkoumat nejvyšší státní zástupce a následně ho do tří měsíců zrušit.

Obrátit se na něj se stížností může i poškozený v dané trestní kauze, když ji předtím státní zástupce odložil či trestní stíhání zastavil.

Poškození lidé pak získají podle pracovního návrhu nově také právo se obrátit na soud v okamžiku, kdy jejich stížnost proti odložení či zastavení trestního stíhání zamítl i nejvyšší státní zástupce.

Soud by pak měl takové rozhodnutí do jednoho měsíce přezkoumat a v případě nesouhlasu ho zrušit a nařídit kauzu znovu otevřít. V novele se to však dotkne pouze případů, kdy byla někomu způsobena smrt, a dále v trestních kauzách mučení a jiného nelidského a krutého zacházení.

Takové případy v poslední době řeší nejčastěji státní zástupci a Generální inspekce bezpečnostních sborů v souvislosti s možným týráním zadržených či odsouzených lidí ze strany policie a dozorců.

Poškození lidé by se také podle novely měli dočkat větší jistoty, že se dostanou k penězům, které jim přislíbil zaplatit pachatel.

Pokud totiž mezi oběma stranami dojde k dohodě o úhradě odškodného a obviněný se pak s placením zdráhá, budou moci poškození domluvenou částku vymáhat pomocí exekuce. „Výrok o dohodě uzavřené mezi poškozeným a obviněným bude exekučním titulem,“ nastínil Stanislav.

Není zatím jasné, kdy by mohl nový návrh trestního řádu začít platit. Dosud jeho koncepci projednaly jen oba ústavně-právní výbory Parlamentu ČR.

„Vzhledem k tomu, že ještě nebyl zaslán do legislativního procesu, vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlý kodex, u něhož nepanuje nad všemi otázkami odborná ani politická shoda, a s ohledem na složitost a délku legislativního procesu nelze vůbec v tuto chvíli stanovit, zda a kdy nabude účinnosti,“ uzavřel náměstek.