Článek
Právnička Ligy lidských práv Candigliota cestovala v prosinci 2014 vlakem z Brna do Břeclavi, když do jejího kupé vstoupili policisté. Po aktivistce požadovali doklady s tím, že provádějí bezpečnostní akci zaměřenou proti nelegálním migrantům. Žena odmítla doklady ukázat s tím, že je přece na první pohled jasné, že není žádnou uprchlicí. Policisté ji proto požádali, aby alespoň prozradila své jméno, příjmení a datum narození. Když to právnička opět odmítla, skončila v Brně na policejní služebně.
Candigliota se pak obrátila na Generální inspekci bezpečnostních sborů, aby si na postup policie stěžovala, a celou věc pohnala k soudu, který jí vyšel vstříc. Soudce krajského soudu sice připustil, že mezinárodní rychlík jel prostorem, ve kterém byla žena povinna prokázat svou totožnost, ovšem dodal, že policistům muselo být vzhledem k tomu, že žena nevypadala exoticky, mluvila česky, právně argumentovala a měla jen malé zavazadlo, jasné, že se nejedná o uprchlici, a proto měli kontrolu ukončit. [celá zpráva]
Na subjektivních pocitech nelze stavět
Senát NSS v čele s Danielou Zemanovou ale upozornil, že mezi nelegálními migranty nejsou jen lidé na první pohled odlišní od obyvatel Česka. „Ze strany policie by bylo namístě od výzvy upustit pouze tehdy, pokud by bylo najisto postaveno, že osoba nemůže být cizinkou bez povolení k pobytu v ČR. Tato jistota však nemůže být založena subjektivními skutečnostmi, jako jsou vzhled, jazyková vybavenost či individuální projevy chování,“ konstatovali soudci.
„Mezi nelegálními migranty využívajícími mezinárodní vlakové spoje nefigurují pouze osoby s výrazně odlišnými rysy od středoevropského vzhledu. Vzezření ‚běžného středoevropského typu‘ má většina příslušníků slovanských národů, přičemž i jejich příslušníci jsou v ČR obvykle cizinci, někteří případně bez platného povolení k pobytu,“ konstatovali soudci.
NSS pak pouze konstatoval, že policisté pochybili, když na služebně provedli osobní prohlídku zadržené ženy.