Článek
Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková neuspěla se stížností, kterou podala k NS ve prospěch Jarocha, který byl odsouzen za několik pokusů o znásilnění, pohlavní zneužívání a ohrožování mravní výchovy trénovaných chlapců. Válková otevřela případ těsně předtím, než 1. března odstoupila ze své funkce.
Podle stížnosti soudy pochybily při projednávání námitek obhajoby a vyšetřování nevedli dobře ani policisté. Svěřenci Marka Jarocha se podle Válkové předem domlouvali na svých výpovědích. „Ze svědeckých výpovědí je totiž zřejmé, že ještě před jejich podáním se poškození opakovaně scházeli v bytě svědka též za účasti Policie ČR. Na těchto schůzkách se vzájemně domlouvali a ladili své výpovědi,“ uvedla již dříve Válková.
Možnost justičního omylu je tu dána vždycky, ale to neznamená, že budu rozhodnutí NS kritizovat.
Nejvyšší soud na středečním jednání ze stížnosti připustil pochybení soudů nižších stupňů pouze v části, kdy se přiznává nemajetková újma poškozeným.
„Nejvyšší soud stížnosti vyhověl jen zčásti. Upřímně řečeno, velkou naději na úspěch jsem stížnosti nedával, protože věc už jednou prošla NS a prošla i ÚS. Ale otázka toho, jestli se ti chlapci na něj domluvili, či nedomluvili, není podle mého názoru stále vyřešena jasně,“ komentoval rozhodnutí advokát Jiří Teryngel.
Rozhodnutí je konečné
Na dotaz, zda může jít v tomto případě o justiční omyl, řekl, že platí v tomto případě předpoklad správnosti pravomocného rozsudku.
„Není na advokátovi, aby posuzoval, zda došlo, či nedošlo k justičnímu omylu. K tomu je určen NS. Neznamená to, že by se to stát nemohlo. Jenom v tomto století za těch 15 posledních let jsem měl nějakých 14 či 15 případů, kdy i přes rozhodnutí NS Ústavní soud konstatoval, že k porušení zákona došlo a že ti lidé nakonec byli zproštěni. Možnost justičního omylu je tu dána vždycky, ale to neznamená, že budu rozhodnutí NS kritizovat,“ dodal Teryngel.
„Nejvyšší soud na středečním jednání ze stížnosti připustil pochybení soudů nižších stupňů pouze v části, kdy se přiznává nemajetková újma poškozeným. Proto toto rozhodnutí zrušil a poškozené odkázal na další řízení ve věcech občanskoprávních. Co se týče části uloženého trestu, tam bylo prokázáno, že došlo k závažné trestné činnosti, která byla prokázána, a trest byl uložen jednoznačně v souladu se zákonem. Tady tedy k porušení zákona nedošlo. Proti rozhodnutí NS se nelze odvolat,“ zhodnotil jednání po vynesení a zdůvodnění verdiktu mluvčí NS Petr Knötig.
Marek Jaroch se měl trestné činnosti dopouštět v letech 2001 a pak 2008 až 2010. Údajně měl mladé florbalisty ve věku 14 až 17 let opíjet a pak se pokoušet o znásilnění. Sám Jaroch svou vinu popíral a považoval kauzu za vykonstruovanou.
Poprvé byl nepodmíněně odsouzen na sedm let do vězení s dozorem a dostal na pět let zákaz činnosti práce s mládeží. Po odvolání mu byl trest navýšen na devět let vězení s přísnějším režimem. S dětmi pak nemůže pracovat 10 let.