Nic nepochopili. Mnozí čeští řidiči nevěří zipování, a tak mu zarytě brání

Na vině může být frustrace či časový pres.

„Nechápu, proč bych měl někoho pouštět, když slušně popojíždím v koloně a nějaký frajer si to střihne v levém pruhu. Ať taky čeká,“ tvrdí jeden ze čtenářů.

„Ve frontě se nepředbíhá, to je základní pravidlo slušnosti! Když dojedu frontu aut stojících v průběžném pruhu a řádně čekajících, až se na ně dostane řada, tak přece nebudu tyto slušné kolegy řidiče předjíždět ve vedlejším volném pruhu, ale zařadím se slušně za ně, protože oni tam byli dřív,“ konstatuje další řidič a zipující řidiče označil za sprosté hulváty.

Proč řidiči odmítají přistoupit na pravidlo zipování, i když je už téměř 20 let zakotveno v silničním zákoně, se redakce zeptala Pavla Řezáče z Centra dopravního výzkumu v Brně, který se mimo jiné věnuje lidskému faktoru na silnicích.

„Hustota provozu se neustále zvyšuje. Současně je řada úseků opravovaná, což způsobuje kongesce (dopravní zácpy - pozn.red.). V těchto momentech, kdy řidič ví, že se do cíle nedostane včas, roste napětí a agresivita. Řidiči se tak v těchto chvílích chovají často zkratkovitě. Právě díky frustraci, že se do cíle nedostanou v plánovaný čas. Hledají tak možnosti, jak tuto situaci vyřešit. U řady řidičů se tak dostávají do popředí emoční projevy,“ vysvětlil Řezáč.

Pravidlo zipování platí podle zákona při souběžné jízdě, kdy řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu umožní řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu.

Někteří šoféři ale vnímají auta jedoucí v končícím pruhu jako silniční piráty, přestože jízda v končícím pruhu v mnoha případech může pomoci zkrátit čekání například před uzavírkou. Nemusí se tak vytvořit zbytečně dlouhé kolony.

„Šoféři, kteří jedou v levém pruhu až na doraz a předjedou řadu řidičů popojíždějících v pravém pruhu, tak se pak nelze divit, že ty uspěchané a zneužívající situace nechtějí mezi sebe vpustit. Když jedete přískoky 10 minut, a pak se zezadu přiřítí někdo a cpe se mezi ty, kteří si frontu odstáli, tak se nedivím, že jim prasknou nervy a nechtějí je vpustit,“ zazněl další z názorů na zipování.

Podle Řezáče může v těchto chvílích hrát svou roli časový pres. „Chování řidiče je tak více emotivní než racionální. V takový moment se řidič snaží nějakým způsobem řešit nastalou situaci. Častokrát tak nechce druhého řidiče pustit. V ten moment také o druhých řidičích často uvažuje jako o těch, kteří zneužívají situaci, byť to tak v řadě případů být nemusí,“ vylíčil Řezáč.

Řidiči ale napadají také tvrzení, že správné zipování zvýší propustnost silnice. „Je pitomost, že zipováním se zvýší propustnost vozovky. Když k zúženému místu přijede sto aut, musí jich projet prostě sto - je přeci úplně jedno, ze kterého pruhu sem dorazila. Je to jen další adrenalinové místo, kde se ti slušní musí potýkat s agresivními.“

Za zipování se určitě nedají označit excesy silničních pirátů, kteří vyjedou ze stojícího pruhu a pak se do něj rychle zařadí. Správné zipování souběžně jedoucích aut ale pomáhá zkracovat čas strávený v kolonách.

„Zipování má smysl, pokud je správně provedené, což znamená střídavé řazení vozidel do průběžného pruhu v místě těsně před zúžením, překážkou. Pokud je takto provedené, může zvýšit propustnost kolem 30 % a v některých místech dokonce až o 50 %,“ podotkl Řezáč.

Správným zipováním se zabývají i policisté v rámci běžného výkonu, a to jak v označených autech, tak ve skrytých, kde mají k dispozici nahrávací zařízení. Šoféři, kteří se neřídí dopravními předpisy, se dopouštějí přestupku. Mohou zaplatit pokutu až dva tisíce korun.