Nezvedl stavidla jezu a Brodek u Přerova skončil pod vodou. Dostal podmínku a tučnou pokutu

Součástí rozsudku je i náhrada způsobené škody, která činí zhruba 14 milionů korun. Právní zástupce firmy Filák Reality se proti rozsudku ihned odvolal, Filákův advokát si pro případné odvolání ponechal zákonem stanovenou lhůtu. Stejný krok učinila státní zástupkyně. Rozsudek tak zatím není pravomocný.

Záplavy Brodek u Přerova postihly 14. října 2020. Při vydatných deštích zůstala stavidla na jezu u mlýnu Kaláb na říčce Olešnici uzavřená, čímž došlo k rozlití vody z jejího koryta. Voda z říčky zaplavila v obci, kde žijí bezmála dva tisíce obyvatel, pět ulic, zhruba sedm desítek nemovitostí, pole a také podjezd na komunikaci č. I/150 z Brodku směrem na Prostějov.

Filák a jeho firma podle obžaloby porušili své povinnosti. Muž v době záplav neotevřel stavidla na jezu u svého mlýna. Uzavřená stavidla zapříčinila podle znalců záplavy.

Muž a jeho firma čelili obžalobě z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti, za jehož spáchání lze uložit trest odnětí svobody od dvou do osmi let nebo peněžitý trest.

Soudkyně Karolína Hoderová dvouletý podmíněný trest se 42měsíčním odkladem zdůvodnila tím, že v případě dosud soudně netrestaného Filáka se jedná o osobu bez sebereflexe, která není schopná přijmout odpovědnost za své jednání.

Mezi stovkou poškozených je podle soudkyně řada seniorů ve vysokém věku, pro které bylo obtížné se s následky záplav vyrovnat. Soud začal případ projednávat až na pátý pokus, předchozí čtyři nařízená jednání musela být odročena, jelikož Filák se pokaždé ze zdravotních důvodů omluvil. K soudu nedorazil ani ve čtvrtek a znovu požádal o projednání případu v nepřítomnosti.

Podle znalců mohli obžalovaní záplavám zabránit správnou manipulací na jezu. Kdyby byla stavidla zvednuta, obec by zaplavena nebyla. Obhajoba u soudu naopak tvrdila, že o vině obžalovaných nemůže být ani řeč, a žádala zproštění obžaloby.

Podle žalobkyně Šárky Pivodové byla vina zcela prokázaná. „Obžalovaný i právnická osoba své zavinění doznali v přípravném řízení, kdy všeho litovali s tím, že se celá věc stala nedopatřením kvůli pobytu obžalovaného v zahraničí,“ uvedla žalobkyně. Obžalovaní podle ní nerozporovali žádný z důkazů. Zvrat podle žalobkyně nastal až před soudem, kdy škodu odmítla uhradit pojišťovna, na kterou spoléhali.

„Jakékoliv doznání v průběhu trestního řízení nezpochybňuje orgány činné v trestním řízení řádně prověřit všechny okolnosti i to, zda se tato případná doznání zakládají na pravdě,“ oponoval obhájce obžalované firmy, podle kterého Filákova firma koupila pozemky v okolí jezu, avšak stavidlo není jejich součástí. „Je to samostatné vodní dílo,“ tvrdil s tím, že stavidlo je podle něj součástí jezu, který patří Povodí Moravy.

Podle soudkyně je však otázka vlastnictví vodního díla pojata mnohem šířeji než v občanském právu, přičemž se vztahuje i na nájemce či uživatele. Firma Filák Reality byla uživatelem tohoto vodního díla, což vyplývá z výpovědi svědků či povodňové knihy nedaleké obce Kokory.

Filákův obhájce uvedl, že se jeho klient dostal před soud kvůli nekompetenci různých orgánů a obce. Tvrdil, že před odjezdem jeho klienta do zahraničí byla stavidla nahoře. Odmítl také, že by byla v době povodní uzamčena.

Toto tvrzení bylo v rozporu s výpovědí starostky Kokor Jany Habáňové (NK). Ta uvedla, že uzavřená stavidla se v osudnou chvíli narychlo snažili vypáčit hasiči. Soudkyně přitom připomněla, že podle znalců mohli obžalovaní záplavám zabránit správnou manipulací na jezu.