Článek
Okresní soud původně ženě podmíněně odložil trest odnětí svobody a stanovil, aby zaplatila škodu ve výši půl milionu korun. V jiné trestní věci měla zaplatit náhradu ve výši přesahující tři miliony, což neplnila. Okresní soud tak změnil podmíněný trest na nepodmíněný. Žena s usnesením nesouhlasila.
„Ve stížnosti uvedla, že splácí uloženou náhradu škody, kterou má určenou exekučním příkazem, a neměla možnost splácet náhradu škody z dalšího rozsudku, na který exekuční příkaz vydán nebyl. Stará se přitom o tři nezletilé děti. Zároveň stěžovatelka žádala o odklad nástupu trestu ze zdravotních důvodů. Stížnost ale krajský soud zamítl jako nedůvodnou,“ sdělila mluvčí ÚS Kamila Abbasi.
Obecné soudy se podle ÚS nezabývaly tím, že žena měla škodu zaplatit „podle svých sil“. Opakovaně dokládala, že část jejích příjmů je zabavená v exekuci a další škodu s ohledem na péči o děti není schopna hradit.
Ústavní soud se zastal ženy, která „vyhrála“ na předváděcí akci a pak skončila v exekuci
„Jsou-li stěžovatelčina tvrzení pravdivá, což soudy nedokázaly vyvrátit, není zcela jasné, co více měla pro náhradu škody udělat. Napadená rozhodnutí ani spisový materiál prozatím neumožňují dospět k závěru o stěžovatelčině majetnosti. Nařízení výkonu trestu odnětí svobody pro neplacení náhrady škody tak představuje v tuto chvíli spíše faktické trestání stěžovatelky za její nemajetnost, což je z ústavněprávního hlediska zapovězené,“ dodala Abbasi.
Ve znovuotevřeném řízení bude úkolem okresního soudu důkladně se zabývat ženinou situací, aby mohl posoudit, nakolik mohla platit uloženou náhradu škody. Teprve poté bude možné dospět ke kvalifikovanému závěru o tom, zda uložené povinnosti splnila, či nikoliv.
Musí snést kritiku. ÚS zrušil trest pro ženu, která si stěžovala na chování policistky
