Článek
Mezi nimi i devětačtyřicetiletý Zdeněk ze Zlína. „Společensky jsem úplně odepsaný. Škoda o tom mluvit. Se zrakem jsem na tom pořád stejně špatně, vidím jen obrysy,“ řekl Právu poté, co vyšel ze soudní síně.
Se svou partnerkou nakoupil dvě dvoulitrovky rumu z nechvalně proslulé prodejny jménem Večerka u prvního segmentu na zlínském sídlišti Jižní Svahy.
Víc než měsíc jsem o sobě nevěděl. Brácha mi tvrdil, že mu doktoři říkali, že už nebudu.
Vlastnil ji obžalovaný obchodník Martin Cekota. Po požití rumu u Zdeňka došlo k poruše vnitřního prostředí, poškození systémových orgánových funkcí a zraku. Byl bezprostředně ohrožen na životě. „Od té doby mám znecitlivělé dva prsty na ruce, v noci mě chytají křeče do nohou a na levou polovinu horní části těla se cítím jak po mrtvici,“ přiblížil.
Večerka, kde si poškození odebírali kontaminovaný alkohol, je nyní služebna Městské policie Zlín.
Podle svých slov vypil čtyři panáky kontaminovaného rumu. Alkohol popíjel se svou partnerkou. „Měli jsme v úterý vozit dřevo do krbu, a měl jsem proto pozvané kamarády. Rum jsem otevřel už v neděli a vyzkoušel. Partnerka měla coca-colu, tak jsem jí do ní trochu rumu také nalil. V pondělí jsem se vzbudil a nemohl jsem popadnout dech,“ přiblížil Zdeněk, původním povoláním řidič.
Z bezvědomí ho probudilo drncání postele
Nyní je však v invalidním důchodu a je celý den závislý na pomoci své družky Aleny V. Ji také v osudné pondělní ráno požádal, aby zavolala záchranku. „Nemohla ale najít telefon, špatně viděla,“ podotkl Zdeněk.
Na druhou stranu jsem rád, že jsem to odnesl jen já a ne kamarádi, kteří nám měli přijít pomoci se dřevem.
Sám už nevzpomíná, jak se dostal do nemocnice. „Strávil jsem v nemocnici pětapadesát dnů. Byl jsem v umělém spánku, v bezvědomí. Víc než měsíc jsem o sobě nevěděl. Brácha mi tvrdil, že mu doktoři říkali, že už nebudu,“ vzpomíná pro Právo postarší muž.
Schéma metanolové chobotnice
Poprvé se probral ve chvíli, kdy jej zdravotnický personál převážel z jednotky intenzivní péče na LDN oddělení. „Probudilo mě to drncání postele. Proti nebi jsem matně viděl větve stromů. Od té doby jsem zůstal při vědomí,“ uvedl Zdeněk.
Původně byl řidičem, nyní živoří z invalidního důchodu
Jeho život nabral zcela jiný směr než ten, kterým se chtěl ubírat. S partnerkou mají hypotéku a zaměstnání řidiče z povolání měl do doby před požitím jedovaté směsi jisté. „S příjmy jsem šel při invalidním důchodu na polovinu původního platu v zaměstnání. Přítelkyně mi před tou otravou říkala, že půjde dělat, abychom si přivydělali na hypotéku, ale teď musí být bohužel stále se mnou. Nemáme peněz, ničeho,“ smutní Zdeněk. Jeho partnerka dopadla lépe než on. Zrak se jí vrátil, musí však nosit brýle.
„Na druhou stranu jsem rád, že jsem to odnesl jen já, a ne kamarádi, kteří nám měli přijít pomoci se dřevem. O těch, kteří za naše neštěstí mohou, nechci moc mluvit. Nikdo z nich nám nenapsal, neomluvil se. Osobně bych je zavřel někde do dolů, kde by dělali nonstop. Aby vydělali alespoň nějaké peníze pro poškozené, než kdyby měli zdechnout, když už to mám říct otevřeně. A ne aby se vyvalovali ve věznici,“ vzkázal obžalovaným.
Kromě jednání viníků však Zdeněk vidí i chybu v systému. „Je to do velké míry způsobeno i pochybením státu. V republice jsou tři kontrolní subjekty a nic se do osudného září 2012 nedělo. Připadá mi, že jak kdyby celá metanolová kauza byla vyvolaná záměrně, že už si stát nevěděl rady,“ domnívá se.
