Nevyučený podlahář dostal před 30 lety trest smrti za vraždy. Zachránila ho revoluce a Havel

Nevyučený podlahář a rodilý Pražan Zdeněk Vocásek se protloukal životem. Vystřídal několik zaměstnání jako například sanitář nebo asfaltér. Ve volných chvílích se toulal Prahou, navštěvoval přátele a oblíbené hospody. Občas se nachomýtl k nějakému trestnému činu, jako například ke krádeži nebo výtržnosti. První střet se zákonem měl před svými dvacátými narozeninami.

Z obyčejného zlodějíčka se časem stal násilník. Na Nový rok 1987 se po práci potuloval v centru Prahy se svým psem. Pracoval  jako psovod u ostrahy budov dopravního podniku. Navštívil také restauraci, kde potkal svého známého nevidomého muže. Po pár pivech se rozhodl, že domů se mu nechce o poprosil kamaráda, aby u něj mohl přespat. Pokračovali v pití a s přibývající hladinou alkoholu rostly i roztržky mezi oběma muži.

Podle tehdejší zpráv vyšetřovatelů mohl ubytovatel Vocáska vyprovokovat k útoku nepatřičnými narážkami. Ten vzal kladivo a na slepého muže zaútočil, aby útoku přidal razanci sebral také šroubovák a začal bodat. Když muž zůstal nehybně ležet, Vocásek neodešel, ale v bytě údajně zůstal a přespal tam, jak měl původně v plánu. Tělo bylo nalezeno později, ale vrah běhal dál na svobodě.

Svobody si užíval další čtyři měsíce. Jeden jarní dubnový den Vocásek dělal to, co obvykle, poflakoval se po Praze a navštívil také jednu restauraci. Tam se seznámil s jedním z hostů, který byl vděčný za trochu společnosti. Zaplatil Vocáskovi dokonce útratu a odebrali se na ubytovnu pokračovat v pitce. Jakmile chtěl budoucí vrah odejít, hostitel ho zastavil a snažil se ho od toho odradit.

To neměl dělat. Rozčílený Vocásek vzal nůž a začal do muže bodat. Celkem mu zasadil dvanáct ran. Potom vzal nějaké věci, kufry, víno a odešel. Jeho útěk však netrval dlouho, protože v Poděbradské ulici narazil na hlídku Veřejné bezpečnosti, které byl podezřelý a rozhodla se ho zkontrolovat. Policistům neušla zavazadla, jež prohledali a našli vražednou zbraň. Když se pak podívali na zakrvácené oblečení, Vocáskovi zacvakla na rukou pouta a byl převezen na služebnu. Důkazů bylo tolik, že nebylo možné vraždu zapírat. Vocásek se přiznal.

O několik dní později kriminalisté zjistili, že se pachatel setkal v lednu se zavražděným slepcem, jehož vrah dosud nebyl dopaden. Se zjištěními konfrontovali zadrženého a ten se bez dlouhého vykrucování doznal i k této vraždě. Nakonec přiznal ještě další útok na muže pochybné pověsti v roce 1984, kterého napadl u svého bytu. Muž přežil, ale o několik měsíců později podlehl rakovině. Policie útok kvalifikovala jako pokus o vraždu.

Sečteno podtrženo kriminalisté kladli Vocáskovi za vinu dvě vraždy a jeden pokus. Dost na to, aby ho soud poslal za mříže na doživotí nebo dokonce ho nechal popravit. Při následném soudním procesu znalci Vocáska označili za psychopatickou osobnost s primitivním chováním, jejíž resocializace je nejistá. Městský soud neměl s vrahem slitování a 8. září 1988 mu uložil trest smrti. Stal se tak posledním člověkem, který měl zemřít před popravčí četou. Nepomohl mu odvolací soud o rok později ani tehdejší prezident Gustav Husák, který verdikt schválil. Smrt na Vocáska čekala 27. prosince 1989.

Jenže přišla revoluce a krátce před výkonem trestu mu udělil milost nový prezident Československa Václav Havel. Parlament o půl roku později trest smrti zrušil a soud uložil Vocáskovi doživotní vězení. Vrah Vocásek se tak stal posledním člověkem, který dostal trest smrti a prvním člověkem, jenž dostal doživotí.

„Změna trestu byla to dost velká změna. Byl jsem šťastný,“ řekl Vocásek v roce 2007 České televizi. „Je to dávno, staré věci se už vykopávat nemají. Změnil jsem se od základu, jsem jiný,“ odmítl vrah tehdy komentovat činy, které spáchal.

V roce 2007 žádal Vocásek poprvé o podmíněné propuštění na svobodu. „Mé chování je slušné a jsem připraven na to, být venku. Vím, že je to pro vás velký risk, ale jde o důvěru. Moc bych vás chtěl o ni požádat,” prosil tehdy Vocásek soudce. Ve vězení se mimo jiné stal věřícím a seká dobrotu. Soudce však nepřesvědčil a žádost byla zamítnuta.

Další pokusy o propuštění vrah zkusil záhy, naposledy v roce 2016. Při zasedání soudu Vocásek upozorňoval na to, že v minulosti mu alkohol zatemnil mysl a dosud mu nikdo nedal šanci. Tu nedostal ani tentokrát a za mřížemi sedí stále.

V rozhovoru pro server idnes.cz předloni přiznal, že další pokusy dostat se na svobodu budou následovat. Po propuštění se chce přestěhovat do Bílé Vody v Jeseníkách, kde by chtěl pracovat pro sestry boromejky v domově pro seniory.