Nesnesla kritiku od manžela, udělala z něj tyrana a násilníka. Teď sama míří k soudu

„Poškozený byl jednáním ženy dehonestován ve svém bydlišti, osobním životě a v zaměstnání. Jeho blízké osoby celou záležitost velmi negativně a stresově prožívaly. On sám musel vyhledat pomoc psychologa, bral prášky na zklidnění a docházel na psychoterapie,“ je napsáno v obžalobě, se kterou se Právo seznámilo.

Podle ní žena podala na svého manžela oznámení za trestné činy, které jsou veřejností citlivě vnímány.

„Společně žili v obci, kde se v podstatě všichni znají. Ani zprošťující rozsudek neznamená, že v očích některých občanů dojde k úplnému očištění, neboť u mnoha lidí platí ono známé, že na každém šprochu je pravdy trochu. Proto mám za to, že trestní řízení zanechalo u poškozeného psychické i fyzické následky,“ uvedla obžaloba.

Obžaloba dodala, že obviněná žena svými lživými útoky narušila u poškozeného právo na ochranu svobody a cti.

S omluvou Miroslavu S. přispěchalo také ministerstvo spravedlnosti. „Česká republika se Vám omlouvá za těžko odčinitelné negativní následky a duševní útrapy ve Vašem profesním a společenském životě, ke kterým došlo v důsledku nezákonného trestního stíhání,“ stojí v úředním dopise.

Policisté obvinili Miroslava S. ze zločinů znásilnění a týrání osoby žijící ve společném obydlí v červnu 2017.

„Nejméně ve čtyřech případech donutil svoji manželku k pohlavnímu styku. Rovněž ji psychicky a fyzicky týral, a to tím, že na ni hrubě křičel, nadával do debilů, magorů, hyen a krav. Dále snižoval její schopnosti matky, manželky a člověka, stejně tak jako její dovednosti. Ponižoval ji a fyzicky napadal,“ stojí v usnesení o zahájení trestního stíhání s dovětkem, že žena jednání manžela pociťuje jako zlé nakládání. Muže policisté dokonce na tři měsíce vykázali z domu.

Vyšetřovatelé kromě výpovědi ženy opřeli obvinění o závěr posudku psychologa, podle něhož byla žena bezpochyby obětí domácího násilí, a potvrdil i týrání. Zvrat ale nastal u soudu, který označil posudek psychologa za povrchní a neúplný, ze kterého vůbec nevyplývá, jak došel ke svému závěru. Znalci vytkl, že manželský vztah posuzoval jednostranně z perspektivy ženy a předjímal závěr soudu o tom, že poškozená byla obětí domácího násilí.

Posudek proto soud odmítl a přibral dvě nové znalkyně, psychiatričky, které dospěly ke zcela opačnému závěru, a to, že situaci v rodině nepovažují za domácí násilí.

Obžalovaného muže znalkyně označily za cílevědomého a důsledného puntičkáře, naopak u jeho manželky poukázaly, že je emočně nestabilní a trpí sklony k dramatizaci a nenávisti.

„Pokud je obžalovaný aktivní a pracovitý, zatímco poškozená je pasivní, k povinnostem spíše laxní a nezvládající ani řádné vedení domácnosti, pak mohla i dobře míněnou kritiku vnímat jako své ponižování, či dokonce týrání. S ohledem na osobnostní rysy je u ní typické dramatické, afektované, a dokonce teatrální chování. Běžné neshody v domácnosti tak mohly být z její strany zbytečně zveličovány a prezentovány naprosto zkreslujícím způsobem,“ uvedly znalkyně do posudku.

Soud tak uzavřel, že se jednalo spíše o běžné manželské neshody, které vyplynuly ze zcela rozdílných charakteristik obou manželů.

„Křik či nesrozumitelné hádky, o kterých mluvili někteří sousedé, však rozhodně nevypovídají o domácím násilí v pravém slova smyslu, ale svědčí pro určitý konflikt mezi manžely, který však bývá běžný i v jiných normálně fungujících rodinách,“ konstatoval soud ve zprošťujícím rozsudku.

K obvinění ze znásilnění poukázal na rozporuplnou výpověď poškozené.

„Na jednu stranu tvrdí, že k takovému jednání došlo, na druhou stranu si nevzpomíná, kdy se tak stalo, jak to proběhlo, přičemž pokud by došlo k tak zásadnímu zásahu do její osobní integrity v intimní oblasti, nepochybně by takový hrůzný zážitek musel zanechat v její paměti určité známky toho, jak se vše odehrálo, a měla by být schopna takové jednání popsat,“ upozornil soud a zmínil také to, že tvrzení obžalovaného muže o své nevině podpořil i výsledek na detektoru lži, kterému se na svou vlastní žádost podrobil.