Článek
Rodiče tehdy dvouletého hocha se o péči o něj hádali takřka od narození. Osudný den si měl otec, známý aktivista bojující za práva otců, pro syna přijet. Jenže matka mu dala už den dopředu vědět, že syn má průjmy a zvýšenou teplotu, a že se tedy styk nebude moci uskutečnit.
Otec přesto vyrazil z Prahy na stokilometrovou cestu do bydliště matky a dožadoval se předání syna. Matku k tomu nepřemluvila ani sociálka, ani policie, muž tak odjel s nepořízenou. Když žena odmítla expartnerovi zaplatit náklady na jeho zbytečnou cestu, obrátil se na soud.
Převoz lékařka výslovně nezakázala
„Nechtěl jsem, aby se taková situace znovu opakovala. Syn měl nějakou méně vážnou nemoc, ještě ráno ten den, kdy jsem ho měl převzít, jsem mluvil s jeho lékařkou, která mi řekla, že při kontrole na tom byl lépe než den předtím. Není důvod, abych se o syna nemohl starat i při jeho nemoci. Pokud nemá žádné vážné zdravotní problémy, tak snad není problém ho posadit do auta, v teple ho převézt a léčit u mě doma,“ vysvětlil otec své důvody pro podání žaloby.
Neposlechla jsem výzvu policie ani OSPOD, zkrátka jsem poslouchala mateřskou intuici
Podle zprávy dětské lékařky měl mít nemocný chlapec domácí režim, dietu, tekutiny a léky, převoz lékařka výslovně nezakázala.
„Nikdo by nechtěl přece cestovat sto kilometrů se střevními potížemi, zvracením a teplotou. Navíc syn nic nechtěl jíst a pít. Jen chtěl chovat a být kojený. A tak jsem neposlechla výzvu ani policie, ani OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí - pozn. red.), protože jsem zkrátka poslouchala mateřskou intuici,“ reagovala matka.
Okresní soud v Lounech nakonec rozhodl, že vina za zmařené předání leží na jejích bedrech. Matka musí otci zaplatit necelých 1400 korun jako náklady zbytečné cesty zahrnující benzín či opotřebení auta, a k tomu necelých pět tisíc za náklady řízení.
„Oba rodiče mají k dítěti stále rodičovská práva a povinnosti. Rodič, který má dítě ve své péči, je oprávněn a zároveň i povinen o dítě pečovat i v době jeho nemoci v domácím prostředí. Matka byla seznámena s obsahem lékařské zprávy a vedena OSPOD ke splnění povinnosti vyplývající ze soudního rozhodnutí, přesto tuto povinnost odmítla splnit,“ konstatoval soud.
NS: Záleží případ od případu
Spory mnoha rodičů ohledně předávání dětí v případě nemoci se opakovaně zabýval i Nejvyšší soud. Ten už dříve jasně řekl, že právě nemoc dítěte patří mezi ty objektivní příčiny, které brání uskutečnění styku. Současně ale zdůraznil, že každý případ je jiný.
„Zda je možný styk i v případě onemocnění dítěte, závisí na konkrétních okolnostech každého případu. Mezi ně může patřit na jedné straně charakter nemoci, psychický stav dítěte v době nemoci, možnost převozu dítěte k oprávněnému rodiči, zátěž spojená s tímto převozem, způsob léčby, přičemž k těmto okolnostem se zpravidla vyjádří ošetřující lékař, na druhé straně schopnost rodiče se o nemocné dítě postarat,“ judikoval Nejvyšší soud.