Neprávem seděl 20 let, teď žádá odškodné. Psychicky už to nebude dobré nikdy, řekl u soudu Tempel

„Docházím na psychiatrii, beru měsíce léky. Fyzicky se cítím dobře, psychicky to už nebude dobré nikdy. Pořádně se nevyspím. Myslel jsem, že se spánek zlepší, ale nestalo se. Mám to v hlavě furt a nejde to smazat,“ popisoval ve čtvrtek u Obvodního soudu pro Prahu 2 Tempel, který má podle svých slov zdravotní důsledky včetně těch intimního rázu.

Vyhýbá se kontaktu s lidmi, což prý může být důsledkem toho, že většinu času za mřížemi strávil na samotce a v úplné izolaci. „Vyhledávám samotu… Byl jsem ve věznici pořád izolovaný,“ poznamenal Tempel, jenž pravidelně dochází do bohnické psychiatrické nemocnice za jedním primářem na konzultace a pro léky, kterých si přinesl plný igelitový sáček i k soudu.

Soudkyni Kláře Babičkové poté popisoval své zážitky a život za mřížemi, kde strávil dvacet let, než ho v roce 2021 po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a následně i českého Ústavního soudu zprostili definitivně obžaloby z dvojnásobné vraždy a propustili pro nedostatek důkazů na svobodu.

„Neskutečné ponižování. Ostatní vězni, vrazi i doživotně odsouzení, kteří tam byli právem, to takto neměli… Trestali mě za to, že jsem na tom byl fyzicky dobře,“ uvedl Tempel, který si po propuštění stihl udělat maturitu na průmyslovce a nyní podniká ve stavebnictví, kde je společníkem v jedné firmě.

Od začátku výkonu trestu měl podle svých slov jiné, přísnější a víc izolované podmínky než ostatní vězni, například na vycházku musel chodit jednu dobu v řetězech a třeba i do vězeňského bufetu ho vedla eskorta v poutech. Zažil prý i situaci, kdy ho ve věznici ve Valdicích kvůli ošetření převáželi dodávkou přímo uvnitř objektu z jednoho oddělení na druhé, údajně šlo o desetimetrovou vzdálenost.

Opakovaně ho prý dávali do izolace, tedy do kázeňské cely - samotky, kterou nazval „dírou“, často prý jen z obav kvůli jeho jménu. „Oni vás tím chtějí zlomit. Dělali to s oblibou. Ve věznici vás nepřevychovávají. Jenom vás tam lámou a učí nenávidět,“ podotkl Tempel, který nechtěl být sám na cele, ale dělo se tak většinu jeho věznění. Navíc měl prý každý den dvakrát až třikrát tzv. technickou prohlídku cely. „To vás taky láme,“ poznamenal Tempel, který podle svých slov zažíval velmi tvrdé zacházení ve věznici, kdy byl třeba i celý den zavřený v kleci při práci v kuchyni u myčky.

Také eskorty k soudu měl prý zcela ojedinělé, jaké nezažívali ostatní odsouzení za vraždu či na doživotí. „Postupně jsem třeba pětadvacetkrát za den absolvoval osobní prohlídku, tedy svlékání a dřepy, to ostatní neměli,“ míní muž, který byl v minulosti odsouzen za krádež a loupež, než přišlo osudné doživotí za dvojnásobnou vraždu.

U soudu se domáhá za své nezákonné stíhání zhruba 86 milionů korun, přičemž stát mu zatím přiznal 3,6 milionu korun. Největší částka – 2,7 milionu – je jako zadostiučinění za nezákonný výkon trestu odnětí svobody. Dále je podle ministerstva spravedlnosti přiměřená částka za nezákonné stíhání 700 tisíc korun, dalších 156 tisíc mu přiznalo za nepřiměřenou délku trestního stíhání. Tempelovi za jeho nezákonné stíhání přiznal také Evropský soud pro lidská práva 12 500 eur (cca 300 tisíc korun).

„Žádné peníze mi nevrátí to, co mi sebrali,“ podotkl k odškodnění Tempel, který podle svých slov přišel minimálně o 13 či 14 let života na svobodě.

Vraždy, za něž byl potrestán, se staly na lesním parkovišti u Hruškové na Sokolovsku v roce 2001. Podle původního rozsudku tam předal své oběti 400 tisíc korun za auto, které si údajně chtěl koupit. Následně prý muže zastřelil. Zasáhl údajně i druhého muže a poté jej bil do hlavy železnou tyčí s kusem betonu a montážním klíčem. Obě těla podle názoru obžaloby následující den zakopal na Chebsku.

Hájil se tím, že vraždu nespáchal on, ale člověk přezdívaný Biftek, který byl také na místě činu a později v kauze vystupoval jako klíčový svědek. Podle Tempela šlo v kauze o drogy a splacení dluhu. Byl to právě klíčový svědek, kdo dovedl policii na místo, kde byli zakopáni mrtví mladíci. Krajský soud v Plzni jej čtyřikrát osvobodil, pražský vrchní soud ale zprošťující verdikt pokaždé zrušil. Pravomocně byl odsouzen až poté, co vrchní soud přeložil proces z Plzně ke Krajskému soudu v Praze. Tam dostal doživotí jako souhrnný trest za vraždy a za dvě předchozí loupeže.

Důvodem pro zlomový verdikt Ústavního soudu v Tempelově kauze z roku 2021 bylo stanovisko Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který se za odsouzeného muže postavil. Českou republiku zkritizoval za „významné selhání justice“ při projednávání případu. Pochybení spočívalo v délce řízení, ale také v tlaku odvolacího vrchního soudu na prvostupňový senát.

Soudkyně ve středu konstatovala, že při dalších březnových jednáních vyslechne svědky, které Tempel navrhl, mezi nimi jeho příbuzné, ale třeba také Alberta Žirovnického. Ten byl v minulosti sám odsouzen na 16 let za vraždu prodavače fotoaparátů v prodejně Q-foto a celý trest si již odseděl. Ve středu dorazil k soudu Tempela osobně podpořit, jsou prý dobří přátelé.

„Angažuji se v jeho případu, ostatně tu jeho stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, která přinesla zlom, jsem mu sepisoval já,“ řekl Novinkám před jednací síní Žirovnický.

Tempel zároveň požádal soud, aby udělal „místní šetření“ ve věznicích, v nichž si postupně svůj dlouholetý trest odpykával, tedy aby si prohlédl přímo místa, kde seděl. Šlo například o věznice v Praze na Pankráci, ve Valdicích či na Mírově. Účastnila by se ho jak soudkyně, tak i samotný Tempel

„V tuto chvíli se k tomuto stavím kladně, především k šetření na Pankráci,“ připustila soudkyně, že tento podle ní výjimečný krok zřejmě učiní.