Nepochopitelné chyby, označil primář postup zdravotníků v kauze chlapce v kómatu

Před soudem jako svědci vypovídali dva lékaři, kteří se zúčastnili chlapcovy resuscitace. Podle Šenkeříka bylo před čtyřmi lety zavedeným postupem, že při komplikacích sestra přivolá sloužícího lékaře, který pacienta prohlédne a po případné konzultaci se specializovaným kolegou rozhodne, co dál.

Pacient se předtím nemá nikam přemisťovat, má zůstat na lůžku a mít zabezpečené základní životní funkce. „Postup nebyl na papíře, ale všichni ho znali,“ uvedl Šenkeřík. Dodal, že zdravotnický personál byl tak proškolován po nástupu.

Na dětském oddělení přivolala v květnu 2017 v noci zdravotní sestry matka k synovi, který značně krvácel z úst po operaci mandlí. Jedna sestra šla zavolat sloužící lékařku, druhá pro zdravotnický materiál.

Podle obou hoch nebyl v ohrožení života. Uvedly, že lékařka rozhodla, že pacient musí na ORL, kam jej s matkou doprovázely pěšky, i když obvykle se používá transportní lůžko nebo křeslo. Ambulance ORL však byla zamčená, dlouho nikdo nemohl najít klíče ani přivolat specializovaného lékaře. Matka dítěte na chvíli omdlela, sestra ji nechala s dítětem samotnou a běžela pro pomoc. Vzdálila se i sloužící lékařka.

Později přišel lékař z ORL Roman Michálek a snažil se resuscitovat hocha, zcela to zajistil až přivolaný ARO tým z nemocnice. Sestra v panice přivolala i zdravotnickou záchrannou službu z areálu mimo nemocnici.

Šenkeřík měl tu noc v nemocnici pohotovostní službu. Podle něj to byl první případ s tak závažným krvácením po operaci mandlí, s nímž se do té doby setkal. Předchozí byly méně vážné.

„Dodnes nechápu, jak to, že se lékařka setkala s pacientem někde na půli cesty,“ řekl před soudem. Na dětském oddělení je i vyšetřovna vybavená odsávačkou a kyslíkem, transportní lůžko je k dispozici na patře. „Není mi jasné, kdo nestandardní postup inicioval, kdo o něm rozhodl,“ dodal Šenkeřík.

Při jeho příchodu na ORL ambulanci byl chlapec v péči ARO týmu, který jej zaintuboval a resuscitoval. Oživování zůstávalo dlouho bez odezvy, pak se obnovila srdeční činnost, ale hoch zůstával v bezvědomí. Byl proto převezen do Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Lékař Michálek ve středu vypověděl, že při jeho příchodu do ORL ambulance seděl hoch matce na klíně a byl „prakticky v bezvědomí“. Otočil jej obličejem dolů, aby z úst odtekla krev, poté jej položil na zem a snažil se odsávačkou vyčistit ústní dutinu. Místo krvácení neviděl. Zavedl dítěti pro zajištění dýchání do krku tenkou kanylu, později pomáhal ARO týmu při resuscitaci. Svůj postup považuje v rámci své odbornosti za správný.

Z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti jsou obžalovány sestry Barbora Špásová a Alena Chovancová a lékařka Martina Šípková. Obžalobě pro přečin neposkytnutí pomoci čelí i nemocnice jako právnická osoba.

Podle dřívějšího vyjádření policie nemocnice zásadně porušila či zanedbala důležité povinnosti. Znalci konstatovali, že „postup lékařky i obou zdravotních sester byl nejenom proti současné zavedené lékařské vědě, ale i proti zdravému rozumu“.

V době hospitalizace poškozeného chlapce neměla nemocnice definované odborné a organizační postupy v podobě zpracovaných standardů, které by stanovovaly doporučený lékařský a ošetřovatelský postup, tedy jak se má chovat zdravotnický personál zejména při pooperační péči o dětského pacienta. Nově mají i sestry možnost volat v odůvodněných případech přímo specializovaného lékaře u jiných oddělení.

Nemocnice dosud pochybení odmítala. Rodina chlapce se domáhá odškodnění 22 milionů korun. Společnost Nemocnice Pardubického kraje jí původně nabízela 15,5 milionu korun, později částku ještě o něco navýšila, definitivní dohoda ale stále není uzavřena. Zatím rodině zaplatila šest milionů korun jako zálohu.