Hlavní obsah

Německý elektrárník poslal šumavský potok pod zem

Právo, Patrik Biskup
Hojsova Stráž/Šumava

Velmi svérázně vyřešil problém s regulací vody v přírodním náhonu k malé vodní elektrárně u Hojsovy Stráže na Šumavě její německý provozovatel. Za zády úředníků i ochránců přírody poslal loni v létě pod zem potok, který náhon napájí. Voda tak teče pod povrchem v půl kilometru dlouhém potrubí o průměru téměř metr. Přišlo se na to až nyní.

Foto: Patrik Biskup, Právo

V tomto místě se potok odděluje od říčky Úhlavy, za pár metrů už mizí pod zemí

Článek

Otevřený náhon tvořilo kdysi uměle vytvořené rameno říčky Úhlavy uprostřed lesa. Za desítky let vznikl v potoce vodní život. To vše je nenávratně pryč. „Zjistili jsme, že náhon k elektrárně najednou zmizel,“ řekl Ivo Procházka ze Správy chráněné krajinné oblasti Šumava.

Nebylo přitom těžké záhadu rozklíčovat. „Bylo hned patrné, že potok je zatrubněný. Jedná o stavbu, která podléhá povolení. Takže jsme to okamžitě oznámili na Městský úřad v Klatovech,“ pokračoval Procházka.

Podle něho bude pravděpodobně zahájeno řízení o odstranění stavby. „Tohle je určitě na pokutu. Pokud příslušný úřad vydá dodatečné stavební povolení, budeme požadovat, aby u vstupu do zatrubněné části byly alespoň instalované plašiče ryb a minimalizovalo se tak riziko jejich úmrtí v potrubí,“ dodal Procházka.

Foto: Patrik Biskup, Právo

Potok mizí z povrchu a pokračuje půl kilometru dlouhým potrubím až k elektrárně.

Úředníci, kteří vše řeší, se nechtěli příliš vyjadřovat. „To, co se stalo, je nepřijatelné. To říkám na rovinu. Tahle záležitost je momentálně v jednání a řešení. Zcela jistě bude zahájeno správní řízení, ale nechci teď předjímat, jak to dopadne,“ reagoval vedoucí odboru životního prostředí klatovské radnice Libor Hošek.

Německého provozovatele zastupuje Václav Mandák. Ten přiznal, že žádné povolení ke stavbě nemá. „Podívejte se, co všechno lidi dělají načerno. Řeknu to asi takhle, elektrárna pokryje z obnovitelného zdroje roční spotřebu elektřiny u 80 domácností. Vezměte si, kolik tun uhlí by se jinak muselo spálit,“ uvedl Mandák.

„Náhon byl v havarijním stavu. Voda prosakovala a dělala si, co chtěla. Měli jsme na výběr, buď to koryto potáhnout nepropustnou fólií, nebo zatrubnit. Rozhodli jsme se pro druhou variantu, protože po zasypaném náhonu se teď dá dojet až k jezu řeky, který bude zapotřebí v budoucnu opravit,“ pokračoval Mandák.

Foto: Patrik Biskup, Právo

Potok mizí z povrchu a pokračuje půl kilometru dlouhým potrubím až k elektrárně.

Připustil i to, že stavbu neoznámili záměrně. „Když jsme tady elektrárnu stavěli, bylo k tomu zapotřebí sto dvacet razítek. Dovedu si představit, že pokud bychom o zatrubnění úředně zažádali, tak se spustí taková povolovací mašinérie, že dodnes nejsme hotoví. Tak jsme to hold udělali tímto způsobem. Já to bral jako součást údržbových prací,“ prohlásil zástupce německého elektrárníka s tím, že náklady na zatrubnění se vyšplhaly na téměř půldruhého miliónu korun.

Foto: Patrik Biskup, Právo

Místo, kde původně tekl potok na povrchu k elektrárně

Mandák však věří, že úředníci nenechají potrubí odstranit. „Necháme si zpětně vypracovat projekt geometrického zaměření celého potrubí a pak požádáme o dodatečně stavební povolení,“ uzavřel.

Vymazání potoka ze zemského povrchu považují za zvěrstvo i rybáři. „Je to lumpárna první kategorie. Ekosystém, který se tam za dlouhá léta vytvořil, je zničený. Tohle by si provozovatel elektrárny ve své zemi rozhodně nedovolil. U nás by za to měly být pořádné  sankce, aby na takové věci lidé vůbec nepomysleli,“ reagoval Jaroslav Vogl z krajského rybářského svazu.

Související témata:

Výběr článků

Načítám