Článek
"Soud by mohl jednat podle paragrafu 448 odstavce 3, který je velmi imperativní a zřetelný," naznačil Němec. Třetí odstavec paragrafu o předání věci do ciziny stanoví, že "rozhodl-li orgán dožádaného státu o převzetí trestního řízení, nelze na území České republiky pokračovat v trestním řízení". Katar podle Němce v nové žádosti uvádí, že jeho Nejvyšší státní zastupitelství již o převzetí kauzy rozhodlo.
Ministr rozhodl o předání případu několik dnů poté, co k soudu dorazila obžaloba. Opřel se přitom o první odstavec paragrafu 448, podle nějž po podání obžaloby o předání případu rozhoduje ministerstvo. Argumentoval závazkem katarské strany, že bude v Sáního stíhání pokračovat. Soud však odmítl muže pustit z vazby a nařídil líčení. Postup ministerstva označil trestní senát za nezákonný, podle něj nepřípustně zasáhl do jeho pravomoci a navíc byl v rozporu s Listinou základních práv a svobod. [celá zpráva]
Soudu se nelíbilo, že jej ministr svým rozhodnutím nutí pustit Sáního z vazby. Soudkyně argumentovala i tím, že pokud se všichni poškození a svědci nacházejí v ČR, lze těžko předpokládat, že by proces v Kataru mohl proběhnout úspěšně. Navíc se jedná o nezletilé. Právní názor soudu prvního stupně poté potvrdil i odvolací senát pražského městského soudu.
Němec a Dimun proti soudcům a policii
Kopii katarské žádosti již soudu předložil advokát Josef Lžičař, soudkyně Monika Křikavová se jí ale odmítla zabývat. Mimo jiné uvedla, že listina není superlegalizována - není ověřena její pravost.
Kauza katarského prince nabývá až absurdních rozměrů. Němcovo ministerstvo kvůli ní má konflikty se soudci, s policií i s nejvyšší státní zástupkyní Marií Benešovou, která dala pokyn, aby policisté prověřili Němcovo jednání. S kauzou volně souvisí i aféry ministrova mluvčího Petra Dimuna, který nedávno Němcovi nabídl rezignaci, ale ministr ho nepropustil.