Článek
Městský soud v Praze zprostil jednatele firmy obžaloby, Stříž se snaží rozhodnutí zvrátit prostřednictvím dovolání k nejvyšší instanci. Dovolání je dostupné na webu veřejné žaloby. Nejvyšší soud o něm podle databáze InfoSoud zatím nerozhodnul.
Muž se dostal před soud kvůli stavební buňce umístěné na staveništi v Koněvově ulici v Praze. Na stěně byl pod názvem firmy také obrázek lebky se zkříženými nástroji - kladivem a dlátem. Podobal se vojenské insignii Totenkopf.
Umrlčí lebku používaly jako svůj symbol oddíly SS, ozbrojené organizace německé nacistické strany. Dále byl na buňce nápis Stavební služby se zvýrazněnými písmeny S v obou slovech.
Jednotky Totenkopf
Totenkopf (německy „umrlčí lebka“) je insignie, užívaná německou armádou zejména v 19. a 20. století. V rámci nacistické armády během druhé světové války fungovaly tzv. Totenkopfverbände (Jednotky umrlčí lebky - pozn. red.), které byly zodpovědné za správu koncentračních a vyhlazovacích táborů. Pod stejným názvem vznikla následně i tanková divize Totenkopf.
Obvodní soud pro Prahu 3 uznal muže vinným z projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka.
Uložil mu peněžitý trest 50 tisíc korun. Podle obvodního soudu podnikatel prostřednictvím zvolené symboliky vyjadřoval sympatie k neonacistickému hnutí.
Městský soud však jednatele zprostil obžaloby. Dospěl k závěru, že logo je sice nevkusné, ale jeho použití nelze kriminalizovat. Neodkazuje prý k žádnému konkrétnímu extremistickému hnutí.
„Úmysl zahrnuje sympatie k neonacistickému hnutí“
Stříž trvá na tom, že zvolená symbolika vyjadřovala krajně nacionalistické názory. Připomněl, že stejné symboly nechal muž umístit také na auta a oblečení zaměstnanců, přičemž tvrdil, že o historii se nezajímá a lebku spojoval se symbolikou smrti v mexické kultuře.
Nejvyšší státní zástupce obhajobě neuvěřil.
„Úmysl obviněného při znalosti významu užitých symbolů zahrnoval i projev sympatie k neonacistickému hnutí. Pokud by obviněný s tímto hnutím sympatizovat nechtěl, jistě by si jeho symboly z vlastní vůle neobjednal k vyhotovení a nezobrazil přímo na majetku stavební společnosti, jíž byl jednatelem,“ stojí v dovolání.
Stříž navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil zprošťující rozsudek. Městský soud by tak musel rozhodovat znovu.