Článek
Podle spisu zneužívala 30letá žena syna svého tehdejšího přítele v průběhu let 2017 až 2020. Dělo se to o víkendech, kdy měl hocha otec ve své péči. Macecha jej například zamykala do kumbálu a pak ho nutila po sobě uklízet výkaly a moč. Jindy chlapce zase zabalila do gumového pytle, pusu mu zacpala erotickým roubíkem a na hlavu mu nasadila plynovou masku. Žaloba také zmiňuje, že svázanému dítěti zasouvala do konečníku tvrdý předmět nebo mu zalepila oči izolepou, omotala škrtidlo kolem krku a nutila lízat genitálie.
Původně ženu poslal Krajský soud v Plzni za týrání a znásilnění na čtyři roky do vězení. Vrchní soud v Praze ale rozsudek zrušil a obviněnou uznal vinnou pouze přečinem týrání svěřené osoby. Za to jí uložil pětiletou podmínku.
Šéf žalobců Igor Stříž poté podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Poukázal především na zvlášť zavrženíhodné jednání obviněné, proti kterému se poškozený v takto útlém věku neměl šanci bránit či se proti němu účinně ohradit.
„Vrchní soud vůbec nezohledňoval, nakolik jednotlivé epizody působily na prožívání poškozeného, zda nepociťoval strach, tíseň, napětí a stres z toho, čemu může být v budoucnu ze strany obviněné vystaven, pokud se jí nějakým způsobem znelíbí. To vše za situace, kdy znalecký posudek psycholožky zmiňuje dlouhodobost tlaku i následky, které na poškozeném zanechal,“ upozornil v rozhodnutí NS předseda senátu Aleš Kolář.
Podle Nejvyššího soudu použila žena vůči dítěti velmi sofistikované metody trestání, které vyžadovaly značnou nápaditost, časovou náročnost, materiálovou vybavenost, naplánování a pečlivé promyšlení. „Všechny tyto aspekty se manifestovaly ve velmi intimních, ba dokonce v nejintimnějších oblastech ponižování jedince, což také skýtá určitou přidanou hodnotu ve vnímání efektivity týrání trýznitelem,“ stojí dále v rozsudku NS.
„Pokud vrchní soud dovodil, že motorem obdivuhodné vynalézavosti obviněné nebyla její sexuální apetence, tak jím patrně byla snaha co nejúčinněji ublížit, potrestat a ponížit poškozeného,“ dodal Nejvyšší soud.
Nevyvážené úvahy
Ten také upozornil na nevyváženost úvah vrchního soudu. „Poněkud šroubovaně se upnul na určitou otázku ve skutkovém ději, kde cítil potřebu mentorsky pokárat prvoinstanční soud. To jej patrně vyčerpalo natolik, že podstatným právním otázkám věnoval již jen zlomek své pozornosti,“ uvádí NS v odůvodnění verdiktu.
Jako příklad uvedl snahu VS dopodrobna rozvracet úvahu krajského soudu o tom, co poškozený sedící před obviněnou v kokpitu auta měl podle jejího pokynu lízat. „Při zohlednění dalších trestů se sexuálním podtextem ze strany obviněné je logika prvoinstančního soudu silnější,“ uzavřel nejvyšší soud.