Hlavní obsah

Nejde mi nastartovat auto, jsem bezradná. Lidé volají policii kvůli nesmyslům

Právo, Jindřich Ginter

Státních policistů je všeobecně málo, na některých služebnách ani nemohou sloužit nonstop nebo s bídou obsadí jedno hlídkové auto. K tomu ale musejí často vyjíždět i k vyloženě nesmyslným situacím. Někteří lidé si totiž tísňovou linku a heslo republikové policie Pomáhat a chránit vykládají poněkud široce.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Ilustrační foto

Článek

„Nevím, co mám dělat. Nejde mi nastartovat auto. Jsem absolutně bezradná,“ oznamovala před dvěma týdny na linku 158 padesátiletá žena z Prahy. Se svou octavií stála na parkovacím místě v jedné z ulic Prahy 1. Operátor nevěřil vlastním uším, policie přece není servisní a odtahová služba, namítl. Žena však byla až hysterická, a tak tam raději hlídku z nedalekého místního oddělení poslal.

„To si z nás ta ženská dělá legraci. Vždyť ani neblokuje provoz, nic jí nehrozí,“ glosoval to jeden z policistů. Ženu uchlácholili, pomohli jí najít číslo na odtahovou službu. A chyběli mezitím jinde.

Nic nebylo rozbité ani poničené, i když na tísňovou linku tvrdila, že manžel rozštípává dveře.
policistka o oznamovatelce

„Nebo nám jiná paní volala, že si zabouchla klíčky v autě, které stojí před obchodním domem, a uvnitř je pes. Říkali jsme jí, že pokud nemá náhradní, musí zkrátka rozbít okénko, nebo si povolat servis, že ani my nebo hasiči nemáme jinou možnost. Stejně jsme tam museli a stejně to dopadlo, jak jsme říkali. Další zbytečný výjezd,“ krčí rameny třicetiletý státní policista. To jsou spíše úsměvné případy, jiné už moc k pousmání nejsou.

Spory mezi rodinami 

Výjezdy policie jsou celkem běžně zneužívány i k zastrašování druhých při občanských sporech a různicích mezi sousedy, druhy a manžely.

Policisté z jisté služebny v severovýchodní části Prahy mají takových chronických volajících půl tuctu. „V jedné části obce jsou dokonce hned dvě takové povedené rodiny vedle sebe, v každé ulici jedna. Je to pořád dokola. Z tísňové linky jsme například dostali výzvu, že volala čtyřicetiletá žena, ať tam okamžitě jedeme, že tam rozvádějící se manžel násilně odpojuje plyn a má ji napadat. Nic takového se nezjistilo, sousedi spíše glosovali, že žena je agresivní na muže, že on často utíká z domu,“ vzpomíná osmadvacetiletá policistka.

Na místě byli do pěti minut. Tichý rychlý příjezd bez houkačky a majáků. „Plyn odpojil pracovník plynáren. Smlouva byla vedena na stále ještě manžela, který ale ve společném domě už nepobýval, i když tam měl vedeno trvalé bydliště. Jeho manželka odmítala několik měsíců na sebe odběr přepsat. Nešlo ani o přestupek,“ shrnuje policistka.

A napadání? „Na tuhle adresu jsme již vyjížděli několikrát. Ženě se nic nedělo, nic nebylo rozbité ani poničené, i když na tísňovou linku tvrdila, že manžel rozštípává dveře. Nebyl důvod ho vykázat, ale ta paní byla hodně hysterická. Nakonec moudřejší ustoupí, muž odešel. Tohle že má řešit policie? Proč si takový výjezd lidi neplatí?“ ptá se policistka.

Zavolám na tebe poldy, ty šmejde!

To další hlídka zase vzpomíná, jak se s úspěšnou advokátkou, původem ze Slovenska, po dvaceti letech rozváděl bývalý profesionální voják a policie k tomu lítala jako namydlený blesk.

„Několikrát po sobě opravdu srdceryvně oznamovala, že ji znásilnil. Ale nikdy to nebyla pravda. Nic takového. Měla mu nabízet, že když neodejde, koupí mu sporťáka, a když odmítl, tak prý na něho měla řvát: zavolám na tebe poldy, ty šmejde, uvěří spíše ženský než tobě! Přestože si to vymyslela, nikdo ji za to ani výchovně nepostihl,“ vypráví policista z pražských Bohnic.

Pikantní je, že když si pak bývalý voják odnášel poslední zbytek věcí ze společné domácnosti, píchla mu do zad šroubovák. „Sice jsme tam jeli, ale nebyla to život ohrožující rána. Nakonec ten chlap odmítl na ni podat trestní oznámení,“ dodal policista z pražských Bohnic.

Téma, které je tabu

To, že někteří lidé opakovaně zneužívají státní policii k zastrašování druhých v partnerských a občanských sporech, či volají, když jim nejde nastartovat auto na parkovišti, sice štve policisty v terénu, ale jinak je toto téma tabu.

Třeba v některých státech USA si ale po zavolání na tísňovou linku, že je doma mezi blízkými násilí, vždy někoho odvezou, aby vychladl na služebně. Buď očividného agresora, nebo volajícího, který si to vyfabuloval.

Hasiči i u nás za výjezdy, které nepatří mezi život ohrožující, vystaví lidem fakturu. Policie ale musí vyjet vždy, a ani míru zcela ničím nepodložených podnětů neeviduje.

„Neevidujeme volání na tísňovou linku 158, které Policii ČR nepřísluší. Nicméně se zabýváme každým voláním,“ sdělila Právu mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová. Pokud volající vyloženě úmyslně zneužije tísňovou linku k planému poplachu (např. smyšlená hrozba bombou), hrozí mu vězení šest měsíců až tři roky.

Související témata:

Výběr článků

Načítám