Nehodu Jakubiskové posuzují znalci. Kdy se dostane před soud, není jasné

Policie případ uzavřela už loni v září, Obvodní soud pro Prahu 2 si však v listopadu vyžádal vypracování znaleckého posudku a spis už pátým měsícem leží ve znaleckém ústavu.

„Kolega, který má případ na starost, odeslal spis brněnskému ústavu a ten jej dosud nevrátil,“ potvrdila Právu mluvčí soudu Monika Křikavová. Podle ní však mnohaměsíční čekání na posudek není v podobných případech ničím neobvyklým.

„Když se dělají ústavní znalecké posudky, nejsou výjimkou ani půlroční lhůty. Jednou jsem čekala na znalecký posudek ze Žiliny rok a půl,“ podotkla Křikavová s tím, že znalecké ústavy pracují v podstatně delších lhůtách než jednotliví soudní znalci.

Už dnes je jisté, že – podobně jako v případu nehody zpěvačky Dary Rolins, která také terénním vozem usmrtila důchodce – půjde v hlavním líčení především o souboj znalců. Jen policie soudu předložila tři znalecké posudky, další dodala obhajoba.

„Otázkou je, proč u soudu leží několik rozdílných znaleckých posudků a proč tedy musí být zpracován ústavní posudek v Brně,“ podotkl zástupce ředitele brněnského Ústavu soudního inženýrství Aleš Vémola.

Právě dobrozdání jeho kolegů často rozhoduje nekonečné spory žalobců a obhájců, kteří u soudu šermují stohy protichůdných znaleckých hodnocení.

Například v kauze piráta silnic Aleše Trpišovského, který byl odsouzen za vybržďování řidičů na dálnici D1, předložil obhájce soudu na jediném stání hned tři znalecké posudky podporující verzi o nevině svého klienta.

Zřejmě právě takové situaci se soudce Milan Rossi, na jehož stole kauza Jakubiskové leží, snaží zadáním ústavního posudku ještě před nařízením hlavního líčení předejít.

Přímo Rossiho se Právu v pátek oslovit nepodařilo. Podle Vémoly není několikaměsíční zdržení způsobeno pomalou prací brněnského ústavu, ale jeho zahlceností.

„Jsme ústav, který zpracovává takto obtížné znalecké posudky asi jako jediný v republice. Leží tu posudky, které byly jinými soudy zadány dříve než tento konkrétní,“ vysvětlil Právu Vémola.

„Není to tak, že by zpracování posudku trvalo pět nebo sedm měsíců. Tu dobu trvá, než zpracujeme posudky dříve zadané,“ dodal znalec.

Vršení znaleckých posudků ze strany obhájců, zejména v případech vážných dopravních nehod, může sloužit jako spolehlivá taktika, jak dosáhnout přinejmenším snížení trestu pro obžalované.

Jak již dříve v Právu uvedl soudce teplického okresního soudu Miroslav Čapek, pokud se obhajobě podaří protáhnout soudní řízení na dva tři roky, je malá pravděpodobnost, že by pachatel nedbalostního trestného činu odešel s nepodmíněným trestem. A to právě s ohledem na délku řízení.

Mluvčí soudu Křikavová však vylučuje, že by soud při rozhodování o výši trestu zdržení s posudky zohlednil.

„Určitě se nebude zohledňovat v situaci, kdy délka řízení souvisí se zajišťováním důkazu, který má být základem pro rozhodnutí,“ prohlásila.

Možnost předkládat soudu vlastní znalecké posudky mají obhájci od roku 2002, kdy jim to umožnila novela trestního řádu. Do té doby znalce přibíraly pouze orgány činné v trestním řízení a obhajoba se k jejich závěrům mohla vyjadřovat nebo namítnout podjatost znalce.