Nehodě šlo zabránit, míní znalec o tragédii u Nažidel

"Autobus začal zpomalovat při rychlosti 118 kilometrů za hodinu. Při rychlosti 98 kilometrů za hodinu vjel koly na pravou nezpevněnou krajnici a po devatenácti metrech se dostal do kontaktu se svodidly. Po dalších 98 metrech opustil pravou krajnici a při stočení volantu o 47 stupňů vlevo vjel pravými koly zpět na vozovku, kde v oblouku o poloměru 178 metrů překonal na dráze 44 metrů silnici, prorazil levé svodidlo a přetočil se o 450 stupňů ve směru levotočivé rotace. Při rychlosti 60 kilometrů za hodinu končí záznam na tachografu, který se odpojil při převracení vozidla," popsal kritické okamžiky nehody Uttl.

Podle Uttla udělal řidič chybu, když se snažil vrátit pravými koly z krajnice na vozovku. "Vybočení vlevo bylo možné zabránit udržováním přímého směru za současného zpomalování," poznamenal znalec s tím, že svodidla, o které se autobus odíral z pravé strany, by udržení tohoto směru jen usnadnila. Navíc následoval protisvah, který by vozidlo zpomalil.

Uttl současně vyloučil jako příčinu nehody technickou závadu. "Příčina nehody byla jiná než technická," řekl Uttl.

Hlavní pozornost soud dnes věnoval expertním posudkům. Stejně jako Uttl neshledal příčinu nehody v technické závadě ani Evžen Sperger, který havarovaný autobus zkoumal.

"Na systému řízení nebyla zjištěna žádná závada ani opotřebování, které by znemožnilo řízení autobusu v okamžiku nehody," uvedl znalec, který se stejně vyjádřil k pneumatikám, brzdám a dalším částem vozidla, včetně aretace třetí nápravy.

"Třetí řiditelná náprava byla po celou dobu spolehlivě aretována (blokována)," konstatoval. Vyvrátil tak pochybnosti, které do této problematiky vnesl v úterý jeden ze svědků.

Mírně protichůdné byly závěry znalců na to, jak nehodu ovlivnila kvalita silnice v místě nehody. Například podle Uttla počítačové výpočty a simulace ukázaly, že tvar a spád silnice neměly na nehodu vliv.

Znalec z oboru pozemních komunikací Vlastislav Novák upozornil na to, že silnice u Nažidel nesplňuje platné normy.

K osobě řidiče Pavla Krbce se před senátem vyjádřil psycholog psycholog Augustin Pixa. Ten sice neshledal v povaze řidiče žádné abnormality a označil jej za zcela normálního člověka bez sklonů k agresi či riskování. Připustil však, že svou roli na nehodě mohla sehrát únava, protože Krbec měl podle něho za sebou téměř čtyři a půl hodiny jízdy. "Lze konstatovat, že úroveň pozornosti posuzovaného byla snížena a částečně se na nehodě podílela," řekl Pixa.