Článek
Na útěku jí přitom pomáhali její rodiče, kteří neváhali tvrdit, že dceru i vnučku pohřešují a bojí se o ně. Policisté s vrtulníkem tak pročesávali místní lesy, přitom žena i s dítětem byla tou dobu už několik dní v Jižní Americe, což její rodiče dobře věděli, neboť útěk společně naplánovali a ženin otec je vezl na letiště.
Případ má kořeny v roce 2020, kde se vztah mezi rodiči malé dívenky zhroutil. Začala tahanice o dítě, v níž dal Okresní soud v Blansku přednost matce.
Otec měl s děvčátkem určený styk, který se ale rychle stal jen teorií, protože matka vymýšlela stále nové důvody, proč dceru k otci nedávat. Otec tak dceru naposledy viděl v půlce května. Postupnému odcizování ale nehodlal nečinně přihlížet odvolací Krajský soud v Brně. Soud nejprve matku důrazně varoval, že pokud svůj postoj nezmění, může to pro ni mít vážné důsledky. Když se nic nezměnilo, konal.
„Přes důrazné upozornění nedošlo ze strany matky k žádné změně postoje. Již není možno odkládat řešení situace bez rizika dalšího poškozování psychického zdraví dítěte. Matka nebyla, není a v nejbližší budoucnosti ani nebude ochotna změnit svoje postoje. Je schopná i manipulací vůči soudu a úřadům, jen aby zabránila vytvoření normální vazby mezi otcem a dítětem,“ rozhodl krajský soud a svěřil děvčátko do péče otce.
Jako dítě ji unesli. Se svou rodinou se shledala o 53 let později
Soud přitom vycházel i ze znaleckého posudku, který upozornil, že matka má sklony ke zkreslenému vidění světa a hledá chyby především u druhých. „Matka dlouhodobě komplikuje podmínky styku dcery s otcem. Současná situace odpovídá postupnému vytváření syndromu zavrženého rodiče, k čemuž by mohlo dojít asi v horizontu dvou let. Takový výsledek je psychickým týráním dítěte,“ zrekapituloval soud, s jehož verdiktem se Právo seznámilo.
Matka si verdikt nepřišla poslechnout osobně. Místo ní ale den po vyhlášení přišel k soudu její otec, nahlédl do spisu a udělal si kopie protokolu o jednání. Žena přitom bydlela v té době se svými rodiči.
Místo toho, aby respektovala soudní verdikt a třeba i pracovala na nápravě svého chování, neboť všichni zúčastnění žijí v jedné vesnici, začal se v hlavě matky a jejích rodičů rodit plán útěku.
Před třemi týdny ženini rodiče zburcovali policii. Jejich dcera i s vnučkou prý nasedly do auta a odjely pryč, dcera si prý potřebovala vyčistit hlavu. Jenže teď prý netuší, kde jsou. Pak svému tvrzení nasadili korunu, když „našli“ dopis na rozloučenou. Do něj prý jejich dcera napsala, že je kvůli soudu ve špatném psychickém stavu a že „pro ni ani její dceru již na tomto světě není místo“.
Odvezl je na letiště
Následovala masivní pátrací akce, po okolí létal vrtulník s termovizí, lesy pročesávali policisté. Bez výsledku. Teprve když policisté pořádně prohledali dům rodičů, situace se zcela změnila. Našli tam totiž dokumenty k rezervaci letenek do Hondurasu s datem odletu v polovině září. K tomu měli rodiče doma i dokumenty o výměně českých korun za americké dolary.
Pod tíhou důkazů se pak rodiče přiznali. „Byli jsme nešťastní ze situace a rozhodnutí soudu. Jediné východisko jsme spatřovali v útěku dcery a vnučky do zahraničí. Dceřino auto jsem odvezl a zaparkoval u Mohelnice. Její telefony jsem rozbil a vyhodil, už nevím kde. Dceru a vnučku jsem odvezl na letiště do Prahy,“ doznal ženin otec podle informací Práva.
Rodiče zmizelé Maddie prohráli u Evropského soudu pro lidská práva. Žádali odškodné za pomluvy
„K cestě jsme jí pomáhali. Byli jsme s dcerou domluvení, že pár dní potom, co opustí Českou republiku, její zmizení oznámíme a pak přidáme, že jsme doma nalezli i dopis na rozloučenou,“ přidala její matka.
Podle zdrojů obeznámených s vyšetřováním už honorární konzul na místě potvrdil, že se mu uprchlá matka i s dcerou nahlásily s tím, že dorazily na zdravotní dovolenou. Zda české úřady vyvinou snahu dostat dítě zpět do České republiky, případně to, zda poženou k odpovědnosti rodiče, kteří v útěku pomáhali, bude Právo sledovat.