Článek
Nákup čtyř armádních letounů CASA schválila v dubnu 2009 vláda v demisi Mirka Topolánka, jen pár týdnů před jmenováním vlády Jana Fischera. Tři letouny přišly na 3,5 miliardy korun, čtvrtý byl předmětem výměny za přebytečné letouny L-159. Ty podle Nečase měly v podstatě zápornou hodnotu, protože z dvaasedmdesáti L-159 armáda využívala jen třetinu.
Dosavadním letounům An-26 končila životnost a musely být nahrazeny. Takže nákup nových letounů spolu s vyřešením skladovacích problémů několika L-159 přišel Nečasovi, který byl tehdy místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí, jako „vynikající nápad“.
„Bylo jasné, že bude u moci úřednická vláda, a ty z principu nepřijímají strategická hodnocení,“ prohlásil někdejší předseda vlády s tím, že by to znamenalo roční odklad nákupu. Navíc tehdejší úřednická vláda byla sestavena zhruba po půl roce. „Vzali jsme na sebe zodpovědnost – přestože jsme byli v demisi – toto rozhodnutí přijmout. Každý člen vlády měl k dispozici rozsáhlý podkladový materiál,“ dodal Nečas.
Kriminalizace politických rozhodnutí
Vůbec podle jeho slov netušili, že by mohli rozhodnutím nějak porušit zákon. „Bylo pro nás obrovské překvapení, že byla sdělena obvinění magistru Staňkovi a že přišla žádost do Sněmovny o vydání ministryně Parkanové. Byli jsme si jisti, že absolutně nedošlo k porušení jakéhokoliv zákona,“ řekl soudu Nečas. Nemá podle svých slov pochyb o tom, že vláda rozhodla správně na základě fundovaných podkladů.
Tvrzení obžaloby, že by se Parkanová nákupem letounů CASA měla chtít zalíbit premiéru Topolánkovi, posléze označil za nonsens a celou kauzu pak za snahu kriminalizovat politická rozhodnutí. Stejně jako další kauzy jako opencard nebo jeho vlastní.
Parkanová se Staňkem jsou obžalováni ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a porušování povinností při správě cizího majetku, za což mohou v případě odsouzení dostat až deset let vězení. Podle žalobce Jana Kořána státu způsobili škodu ve výši minimálně 818 milionů korun.
Soud projednává kauzu už téměř na den přesně rok a půl, konec je zatím v nedohlednu.
