Nálezci pokladu u Brna se připravili o velké peníze

Tušení se potvrdilo, když jeho „minohledačka“ brzo odhalila nález, nad kterým se mu zatajil dech. Po dokopání nevelkého nánosu hlíny našel dnem obráceným vzhůru prakticky neporušený hliněný a pořádně těžký džbán. Byl až po okraj naplněný množstvím stříbrných mincí, jež byly dokonce ve zbytku už rozpadajícího se plátěného pytlíku.

Nálezce okamžitě vytušil, že má před sebou objev značné hodnoty. A podle toho také od července roku 2010, kdy se na něj štěstěna tolik usmála, postupoval.

Část pokladu prodal překupníkovi z Brněnska za 850 000 korun, část si nechal.

Policie před několika dny dokončila velmi neobvyklý a složitý případ přečinu zatajení věci a podílnictví nálezce - muže z Boskovicka (39) i sběratele z Brněnska. Oběma hrozí vzhledem k výši škody, kterou způsobili, až pět let vězení.

Podle vyšetřovatelů i historiků z Moravského zemského muzea, kteří se zabývali nejen stříbrnými mincemi, které si nálezce ponechal a kterých je 1,6 kilogramu (2267 kusů), ale i dokumentací, kterou při nalezení pořídil, obsahoval kompletní nález desítky tisíc různých mincí v celkové hmotnosti přes sedm kilogramů.

Džbán z pálené hlíny ukrýval různé druhy stříbrných mincí z období 2. poloviny 15. až 1. poloviny 17. století - byly mezi nimi například tolary, krejcary, pražské groše, uherské denáry, polské mince či několik malých penízů z období vlády Vladislava Jagellonského.

Podle vyjádření znalců přesahuje celková hodnota pokladu milión korun sběratelské hodnoty, jeho historická hodnota je však mnohonásobně vyšší.

„Jedná se o zcela unikátní nález, který se za posledních několik desítek let na našem území podařilo objevit. Značné hodnoty pokladu si přitom byl dobře vědom i jeho nálezce, protože část mincí včetně hliněného džbánu prodal sběrateli z Brněnska za 850 tisíc korun,“ uvedla kriminalistka Zdeňka Kyliánová.

Podle historičky Dagmar Grossmannové z Moravského zemského muzea přitom nálezce udělal velkou chybu, když poklad zatajil. „Ze zákona by měl nárok na desetiprocentní nálezné, které se ovšem nevypočítává z tržní hodnoty nálezu, která v tomto případě přesáhla milión korun, ale z historické, která by byla mnohonásobně vyšší. Je tedy pravděpodobné, že by muž dostal mnohem více, než kolik utržil prodejem větší části nálezu,“ vysvětlila historička.

Podle ní si poklad ukryl zřejmě na tehdejší dobu velmi bohatý člověk v neklidném období třicetileté války. „Různorodost mincí nebyla na tehdejší dobu nijak neobvyklá. A i když jsme stanovili jakousi sběratelkou hodnotu nálezu, jde jen o velmi orientační sumu, protože ve sběratelství se vždy vše odvíjí od nabídky a poptávky. A mezi nalezenými mincemi jsou kusy, které by se na dražbách či burzách mohly vyšplhat hodně vysoko,“ uvedla Grossmannová. Mezi takové patří například tzv. bílé peníze s Maxmiliánem II. z roku 1573, které ovšem mají chyboražbu, a tím se jejich sběratelská hodnota ještě zvyšuje.

Kriminalisté se případem začali zabývat na podzim loňského roku, kdy nálezce jednoduše udal anonym. Při vyšetřování se podařilo zajistit přes dva tisíce stříbrných mincí i džbán z pálené hlíny v hodnotě asi 300 tisíc korun, zbylé mince se překupníkovi z Brněnska už podařilo rozprodat zatím nezjištěným kupcům. „Oba muži, kterým již bylo sděleno obvinění, se k činu beze zbytku doznali a s vyšetřovateli velmi spolupracovali,“ dodal kriminalista Zdeněk Grénar.