Hlavní obsah

Nadávky do „buzerantů“, pak i útok. Ústavní soud se zastal napadených, kteří nechtěli svědčit před útočníky

Brno

Dnešní doba nabízí možnosti, jak provádět výslechy svědků, a to nejen zvlášť zranitelných obětí, tak, aby nemuseli stát údajným pachatelům tváří v tvář. Justici to připomenul Ústavní soud, když vyhověl stížnosti dvojice mužů, kteří měli čelit napadení s homofobním podtextem. Ti u soudu nechtěli vypovídat přímo před obžalovanými, ale neuspěli.

Foto: Patrik Uhlíř, ČTK

Stížnosti vyhověl senát se soudcem zpravodajem Josefem Baxou (uprostřed).

Článek

U Obvodního soudu pro Prahu 2 se projednává obžaloba na dva mladistvé, kteří měli na konce května 2021 údajně nejprve slovně nadávat skupince osob do „buzerantů“, a když se proti tomu členové skupiny ohradili, museli čelit fyzickému napadení.

Napadení opakovaně žádali, aby mohli být vyslýcháni v nepřítomnosti obžalovaných, a uvedli, že se cítí být zvlášť zranitelnými oběťmi, neboť motivem útoku byla právě jejich sexuální orientace. Soudkyně ale na nic takového nepřistoupila a odmítla je za zvlášť zranitelné oběti uznat.

Napadení se bránili u Ústavního soudu a senát se soudcem zpravodajem Josefem Baxou je vyslyšel, když připomněl, že v dnešní době technologie umožňují výslech svědků i bez toho, že by museli stát přímo v soudní síni hned vedle obžalovaných. To se přitom netýká jen zvlášť zranitelných obětí, jak Baxa upozornil.

„Soud chybně vycházel z úvahy, že by vyhovění žádosti stěžovatelů zcela znemožnilo provedení jejich výslechu a znamenalo by nepřípustné konání hlavního líčení v nepřítomnosti obžalovaných,“ konstatoval Ústavní soud.

Samotné neuznání napadených jako zvlášť zranitelných obětí Ústavní soud nepovažoval z hlediska ochrany jejich základních práv za rozhodné.

Pokuty za přestupky se ze sociálních dávek nebudou strhávat, rozhodl Ústavní soud

Domácí

Výběr článků

Načítám